 22.06.2023 10 427(18) 0 |
Až slunce rozestele peřiny,
už půjde spát a havran spustí svůj křik.
Výjimečný den, mé jmeniny,
oslavím však svobodu, můj hřích.
A s úlevou nasaji ty vteřiny,
kdy okolní svět ztich’.
už půjde spát a havran spustí svůj křik.
Výjimečný den, mé jmeniny,
oslavím však svobodu, můj hřích.
A s úlevou nasaji ty vteřiny,
kdy okolní svět ztich’.
25.06.2023 - 13:27Poezie anonymity: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=30344-ja-znam-tu-naruc-pl
nou-ticha :-D
nou-ticha :-D
23.06.2023 - 10:37Poezie anonymity: Vím, jaká ta nálada je. Jen jsem se vyjádřil ve zkratce. Líbí se mi jak je to popsáno a sám jsem zcela nedávno prožil podobnou narozeninovou...
22.06.2023 - 18:31Ma to zajimavy nadech, ale pusobi to rozpacite. Rymy se nerymuji a ja neumim poznat jestli to byl zamer nebo ne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Báseň o tom, kdy svět přestal křičet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pomýlení
Předchozí dílo autora : Kniha lidských osudů
