kratochvíle

když tma se bojí vlastní moci
a sama pláče v temné noci
kam volat...koho...ku pomoci
když sama v sobě leží
i noc má strach v té tmě dokola
také ví, že se nedovolá
a že jenom ty hlasy zdola
jí tiše hlavou běží

když svět se rozléhá jak dýně
a natekle se válí líně
jak tlustá kočka někde v klíně
se nechá drbat v tříslech
už to vzdal, všechny marné snahy
vždyť všem je nám tak strašně drahý
a k čemu hrát si na průtahy
na konci je vždy výslech

tak každý touží po té kávě
kterou tam vedle nesou právě
a přitom je to všechno v hlavě
poznat tu pravou chvíli
kdy změní se vše jako ve snu
a i když na kolena klesnu
jen tiché Díky vděčně hlesnu
za lekci v kratochvíli...