![]() ![]() ![]() ![]() |
Na duši tvé lpím.
Ač není tak moc
prázdna jak kapsy tvého
obnošeného fraku.
Co vytáhnul jsi z popelnic.
Já jsem sběrač duší.
Nerad jsem když
srdce vroucná buší.
Co ,obelžu tě snadno
svou jízlivostí.
Ach jak hloupí jste a prostí.
Zlákat se necháte tak snadno.
Um jsem vám odebral
v hlavách je tak prázdno.
Jak jen tohle lží, jsem dokázal.
Rozdal jsem vám hračky.
K nohám přiblížil svět.
Však jak otevřete oči
z hypnózy.
Strachem jak ta osika
se vaše těla začnou chvět.
Já závist a lež jsem
v jednom.
Zbohatl jsem z vaší důvěry.
Co mi je po jednom.
Pohádky a pověry.
Že prý jeden hloupí Honza
mi hlavu od těla oddělí.
Jenže z každého z vás
se stal bonzák.
Už nevěří
přítel příteli.
Štěstí jste v zlato proměnily
A konec vám tím byl
odzvoněn.
Pohádku vhodím
sám,vhodím do kamen.
Jsem lež co se lehce vetře.
Pravdu v kopku uvěznil.
Tak se těšte.
Mám bič proto abych
bil.
Ač není tak moc
prázdna jak kapsy tvého
obnošeného fraku.
Co vytáhnul jsi z popelnic.
Já jsem sběrač duší.
Nerad jsem když
srdce vroucná buší.
Co ,obelžu tě snadno
svou jízlivostí.
Ach jak hloupí jste a prostí.
Zlákat se necháte tak snadno.
Um jsem vám odebral
v hlavách je tak prázdno.
Jak jen tohle lží, jsem dokázal.
Rozdal jsem vám hračky.
K nohám přiblížil svět.
Však jak otevřete oči
z hypnózy.
Strachem jak ta osika
se vaše těla začnou chvět.
Já závist a lež jsem
v jednom.
Zbohatl jsem z vaší důvěry.
Co mi je po jednom.
Pohádky a pověry.
Že prý jeden hloupí Honza
mi hlavu od těla oddělí.
Jenže z každého z vás
se stal bonzák.
Už nevěří
přítel příteli.
Štěstí jste v zlato proměnily
A konec vám tím byl
odzvoněn.
Pohádku vhodím
sám,vhodím do kamen.
Jsem lež co se lehce vetře.
Pravdu v kopku uvěznil.
Tak se těšte.
Mám bič proto abych
bil.

Je to síla jde z toho až strach.
A jenom bych si přála
aby pravda pevně stála
a neprohnula lží se v zádech
jen na chvíli zatajila dech
a hned pak silný nádech.
A jenom bych si přála
aby pravda pevně stála
a neprohnula lží se v zádech
jen na chvíli zatajila dech
a hned pak silný nádech.

Psavec: Buď v kamenu sochou.
Tam dávno srdce netluče.
Zda jiné ruce mohou.
Spřetrhat obruče.
Krev co v saklá zemi.
Po níž nechtěl jít,čas však
jinak kráčel a muselo
to být.
Žadná uz ne socha
jen kámen rozpraskán
siuleta mnicha.
A duše může kam.
Jen kapka krve v dlani
co ker šípkoví.
Pohled k stare paní
co svýrá růže krepoví.
Tam dávno srdce netluče.
Zda jiné ruce mohou.
Spřetrhat obruče.
Krev co v saklá zemi.
Po níž nechtěl jít,čas však
jinak kráčel a muselo
to být.
Žadná uz ne socha
jen kámen rozpraskán
siuleta mnicha.
A duše může kam.
Jen kapka krve v dlani
co ker šípkoví.
Pohled k stare paní
co svýrá růže krepoví.

Koala: Díky moc.
Psal jsem to když jsem šel spát,sem tam ty slova doběhnou jen tak
Psal jsem to když jsem šel spát,sem tam ty slova doběhnou jen tak

Tohle je dost silný a vážně dost dobrý!!!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!

Zajímavé, místy mi nesedí rytmicky, ale námět zajímavý. Menší šotek se tam ale objevuje: "Jenže Z každého z vás" :-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pravda a lež : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen tak 5
Předchozí dílo autora : Vem mně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
léman [16], Zítřejší_svítání [16], SilwinQa.Lady [16], Shandi [16], James Dante Terrano [7]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.