|
|
V dešťovém večeru
oči své přivírám
komnatu zavřenou
zlehýnka otvírám.
V dešti v své ženskosti
tančíš v své zralosti.
Tancuješ z věncem
bylinek květů
jako bohyně pradávných
keltů.
Na krku kameny
od matky země.
Některé září jiné
jsou temné.
Vše k sobě patří.
ohniště praská.
Smím vička rozevřít
nabídnout horkost.
Aby jsi v županu
prožila svornost.
Kdo vice snil ?
Kdo vice prožil?
Na chvíli , snad dávnověk
ožil
oči své přivírám
komnatu zavřenou
zlehýnka otvírám.
V dešti v své ženskosti
tančíš v své zralosti.
Tancuješ z věncem
bylinek květů
jako bohyně pradávných
keltů.
Na krku kameny
od matky země.
Některé září jiné
jsou temné.
Vše k sobě patří.
ohniště praská.
Smím vička rozevřít
nabídnout horkost.
Aby jsi v županu
prožila svornost.
Kdo vice snil ?
Kdo vice prožil?
Na chvíli , snad dávnověk
ožil
Touha nás neopouští...
Tady bych vynechala: v své
V dešti ženskosti
tančíš ve své zralosti.
Tady bych vynechala: v své
V dešti ženskosti
tančíš ve své zralosti.
človiček: Diky za komentář,časoprostorem nevim ale po poli mne protáhla kobyla když se na ruce chtěla proběhnout
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V dešti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křištál
Předchozí dílo autora : Pavouček
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vacko [14], ukrytá v máku [3]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se

