![]() ![]() ![]() ![]() |
oni jsou ti
kteří se bojí
své vlastní síly
svých vlastních snů
a já tu sám
připraven stojím
nebát se za ně
do konce dnů
strach je jen zvíře
ukryté ve tmě
nevíš jak velké
zuby má
stojím - li v díře
Bože můj, veď mě
když víra v sebe
selhává
kteří se bojí
své vlastní síly
svých vlastních snů
a já tu sám
připraven stojím
nebát se za ně
do konce dnů
strach je jen zvíře
ukryté ve tmě
nevíš jak velké
zuby má
stojím - li v díře
Bože můj, veď mě
když víra v sebe
selhává

Musela jsem si ji přečíst několikrát, a možná to udělám ještě párkrát. Líbí se mi.

Strach je bubák pod postelí (vzpomeňme na dětství)
nakonec dá každý stejně nohy na zem
a dojde se vyčůrat.
nakonec dá každý stejně nohy na zem
a dojde se vyčůrat.

Ano, nebát se své vlastní síly a svých snů...duše je mocná, máme obrovskou sílu s kterou se můžeme propojit...líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
sám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : pršelo
Předchozí dílo autora : ještě ne
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
naivní snílek [16], Telcontar [16], incarmen [15], bezejmenný [13], ThePočly [12], Ziny [3], Petr. [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)