O jedné předem ztracené lásce.
![]() ![]() ![]() ![]() |
U zdi zahrady
proplétá se temnota
rozedraných žil
ve tvaru divných květin.
Cítím tě lásko.
Jen místy prosakuje prázdno.
Země se začala točit
a život konečně dostal rytmus.
Tančím životem
a tančím s Tebou letním ránem.
Vzal jsi si moje srdce
teď hořím celá.
Popálím realitu
a budu si žít svůj sen.
Srdce roztálo a kvete bodláčí
už není cesty zpět
jen nepřestávej,to nestačí.
V krajině šílenství
jsem na vše připravena.
Plaveme ve lžích
toneme v minulosti.
Jak překrásná je tvoje vůně.
Snad ses mi jen zdál...
Vždy připravena k boji
téměř se dotýkám tvých lží
a tonu ve tvém úsměvu.
Vzpomínka jako motýl letí okolo.
Šibalský úsměv s jiskrou drzosti.
Srdce opilé bolestí
touží po tvé blízkosti.
Ztrácím vědomí sladkou závratí
jež vede k šílenství.
Oblékneš mně svými polibky?
Svou touhu topím v pláči
aspoň pro jediný.
Nic nevyváží propast tvého lože.
Jsi mým prokletím.
Přišel si, viděl si a vzal sis mě.
Tvůj odchod vytrhal trny z mého srdce.
proplétá se temnota
rozedraných žil
ve tvaru divných květin.
Cítím tě lásko.
Jen místy prosakuje prázdno.
Země se začala točit
a život konečně dostal rytmus.
Tančím životem
a tančím s Tebou letním ránem.
Vzal jsi si moje srdce
teď hořím celá.
Popálím realitu
a budu si žít svůj sen.
Srdce roztálo a kvete bodláčí
už není cesty zpět
jen nepřestávej,to nestačí.
V krajině šílenství
jsem na vše připravena.
Plaveme ve lžích
toneme v minulosti.
Jak překrásná je tvoje vůně.
Snad ses mi jen zdál...
Vždy připravena k boji
téměř se dotýkám tvých lží
a tonu ve tvém úsměvu.
Vzpomínka jako motýl letí okolo.
Šibalský úsměv s jiskrou drzosti.
Srdce opilé bolestí
touží po tvé blízkosti.
Ztrácím vědomí sladkou závratí
jež vede k šílenství.
Oblékneš mně svými polibky?
Svou touhu topím v pláči
aspoň pro jediný.
Nic nevyváží propast tvého lože.
Jsi mým prokletím.
Přišel si, viděl si a vzal sis mě.
Tvůj odchod vytrhal trny z mého srdce.


Motýl květiny má rád
možná pro nektar snad?
Ony chtějí mu dát
aby semena mohla zrát.
Ten motýl však ví, že
trny bodláku sundat neumí.
Proč bodlák trny má?
Je tak významný!
Že příroda ho v ochranný
kabátek odívá. Sosáčkem
tedy jen okvětní plátky
zulíbá. Přilétl, vyděl a
odletěl -však květu
dal co měl.
možná pro nektar snad?
Ony chtějí mu dát
aby semena mohla zrát.
Ten motýl však ví, že
trny bodláku sundat neumí.
Proč bodlák trny má?
Je tak významný!
Že příroda ho v ochranný
kabátek odívá. Sosáčkem
tedy jen okvětní plátky
zulíbá. Přilétl, vyděl a
odletěl -však květu
dal co měl.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když kvete bodláčí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nový život
Předchozí dílo autora : Kam jdu