Jedna z krabice od bot vytažená :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zvyknu si, až včera bude zítra.
Některé věci musíš udělat uvnitř
a některé musí ven
třeba i perem na papír.
Cesta kamenná nebo z těl
přátel či nepřátel
je pořád jenom cesta.
Kdo chce žít musí jít.
Putování znamená život
a každá životní pouť končí smrtí.
Tak čeho se bát?
Smrti či života...
Nepřítel je pouze strach.
I cesta je buď dobrá nebo zlá.
Jen nesmíš nechat vyhasnout své srdce
a dobro nebo zlo tě pohltí samo.
Záleží kterému dáš příležitost.
Některé věci musíš udělat uvnitř
a některé musí ven
třeba i perem na papír.
Cesta kamenná nebo z těl
přátel či nepřátel
je pořád jenom cesta.
Kdo chce žít musí jít.
Putování znamená život
a každá životní pouť končí smrtí.
Tak čeho se bát?
Smrti či života...
Nepřítel je pouze strach.
I cesta je buď dobrá nebo zlá.
Jen nesmíš nechat vyhasnout své srdce
a dobro nebo zlo tě pohltí samo.
Záleží kterému dáš příležitost.

Ne nadarmo je z krabice od bot. Celý život nosím brašnu nebo batoh jako znamení, že jsem na cestě. Duchovní cestě jenž se promítá do okolí.

Ano ta cesta je.
Čemu se podvolíme je jen na nas.
Upadnot múže každý.
Ne každý se dokáže vzpřímyt.
Pěkněkna slova
Čemu se podvolíme je jen na nas.
Upadnot múže každý.
Ne každý se dokáže vzpřímyt.
Pěkněkna slova
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Znamení ženy
Předchozí dílo autora : V pavučině netečnosti