přidáno 31.01.2021
hodnoceno 2
čteno 645(13)
posláno 0
S očima zavřenýma ležíš svátečně oděna, brvou ani nepohneš,
bere mi dech, jak jsi stále půvabná,
ačkoliv vím, že uvnitř Tebe rozpíná se temný vřes,
tvé kadeře jsou zlatavé a pleť hedvábná.

S očima zavřenýma ležíš svátečně oděna, spíš nehybně,
i když okolní svět žalem sténá,
se zlomeným srdcem nesu těžce, nelibě,
že nad hlavou Ti stojí chryzantéma.
přidáno 31.01.2021 - 14:05
Škoda, že názvem básně již dopředu prozrazuješ pointu. Já název přehlédl a o to víc jsem byl překvapen, první strofa se tvářila jako kýč a ejhle...ona z toho vylezla slušná pocitovka nad rakví.
přidáno 31.01.2021 - 13:22
Nádech je rozdílem mezi dvěma světy.
To nejlevnější je nejdražším.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední sbohem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Verše, které jsem nenapsal
Předchozí dílo autora : Biologický akt

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku