 29.10.2020 3 775(12) 0 |
Bolí mě hlava.
Srdce mi bije.
Cítím jen chlad ze svých úst.
Občas se stává,
že to v nás hnije.
Ty činy nám ale pomáhají růst.
Volejte sláva!
Lidskost furt žije.
Zloba a závist zas drží půst.
Duše, co dává,
pak neví čí je,
může zas trochu povyrůst.
Srdce mi bije.
Cítím jen chlad ze svých úst.
Občas se stává,
že to v nás hnije.
Ty činy nám ale pomáhají růst.
Volejte sláva!
Lidskost furt žije.
Zloba a závist zas drží půst.
Duše, co dává,
pak neví čí je,
může zas trochu povyrůst.
31.10.2020 - 17:08Velice zdařilé a povzbudivé. Mám rád když se lidé umějí posbírat ze dna a vykročí byť na vratkých nohách. Mockrát jsem to zažil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Povyrostlá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Člověk míní
Předchozí dílo autora : Sen o tobě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
