 10.06.2020 8 565(22) 0 |
Zapomínám její obličej,
ale ne její doteky po ránu,
když jsem držel její dlaň po peřinou,
aby to nikdo neviděl.
Zapomínám její tvář,
ale ne její dráždivé oči.
Tmavě zelené a lesklé jako podzimní les při bouřce,
skrývající tajemství života.
Zapomínám její obličej,
ale ne její vlasy,
rozprostřené na polštáři,
jako černé prameny nekonečné řeky.
Zapomínám její tvář
a vůbec na tom nezáleží.
ale ne její doteky po ránu,
když jsem držel její dlaň po peřinou,
aby to nikdo neviděl.
Zapomínám její tvář,
ale ne její dráždivé oči.
Tmavě zelené a lesklé jako podzimní les při bouřce,
skrývající tajemství života.
Zapomínám její obličej,
ale ne její vlasy,
rozprostřené na polštáři,
jako černé prameny nekonečné řeky.
Zapomínám její tvář
a vůbec na tom nezáleží.
11.06.2020 - 20:30Tvář se časem vytratí
však jiné se neztratí
ať doteky či vůně
po nichž srdce stůně
však jiné se neztratí
ať doteky či vůně
po nichž srdce stůně
11.06.2020 - 16:16Dobře vystižené. Do toho, co člověk často nezapomene bych přidal ještě vůni a úsměv.
11.06.2020 - 09:08Já také už nějakou chvíli zapomínám.. krásně mi sedla do nálady, děkuju :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomínám její tvář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sto
Předchozí dílo autora : Zimní ohniště
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Amelie M. :Ráda přemýšlí nad různými věcmi (jako třeba nekonečno), má ráda myšlenky a dovede skombinovat rozum a cit.
