Cítím prach v očích
nemůžu se hnout
voda mi protéká mezi prsty
celý svět se se mnou točí
a dolů mě táhne moc silný proud
není nic co bych měla v hrsti.
Poslední kapka teď na mě dopadá
dává mi najevo že brzy bude konec
voda se ztrácí a začíná být chladno
není to vždycky tak, jak to vypadá
před každým koncem prostě nezazvoní zvonec
teď už cítím jen, že dopadla jsem na dno.
Svírá mě bolest
stále nemůžu se hnout
tohle je konec
dál nemůžu svým životem už plout.
nemůžu se hnout
voda mi protéká mezi prsty
celý svět se se mnou točí
a dolů mě táhne moc silný proud
není nic co bych měla v hrsti.
Poslední kapka teď na mě dopadá
dává mi najevo že brzy bude konec
voda se ztrácí a začíná být chladno
není to vždycky tak, jak to vypadá
před každým koncem prostě nezazvoní zvonec
teď už cítím jen, že dopadla jsem na dno.
Svírá mě bolest
stále nemůžu se hnout
tohle je konec
dál nemůžu svým životem už plout.
30.04.2020 11:45
Ginnare: To já bohužel/bohudík umím... Zkoumám pocity druhých někdy až tak intenzivně, že se dostávám do těhlech stavů, protože svoje nemám vyřešený a ještě na to nabaluju věci jiných... Nenadarmo se říká, že když vyčerpáme svoji energii, tak nepomůžeme už nikomu. :)
30.04.2020 07:32
jak barvitě dokážeme popisovat své vlastní pocity... až mě to nutí k zamyšlení, kdy nastane ten zlom a my budeme stejně intenzivně zkoumat pocity druhých...
29.04.2020 21:01
S respektem k vší té bolesti bych chtěla podotknout, že rým hnout a plout té básni ubírá na síle, rovněž konec a zvonec. Naopak tenhle obrat : před každým koncem prostě nezazvoní zvonec: by se dal tesat do kamene.
27.04.2020 23:22
Yasmin
Tohle je hodně velká beznaděj. Přeju, ať už tolik nebolí.
25.04.2020 15:53
Hodně smutku, bolesti. Ale i tady se dá najít optimismus. Pohnula ses přece vpřed touto básní...
Pěkné.
Pěkné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.