Setkání u slunečných břehů

Líbí se mi jak píšeš.

Taky jsem si při čtení vzpomněla na film 21 gramů. Neskutečně silný příběh, který je ve mně doteď. A Tvá báseň je neméně působivá. Díky Ti za ni.

holka.přes.ulici: Díky moc, těší mě, že se Ti líbí… Film jsem kdysi viděl, Iñárritu je výborný režisér. Má víc dobrých filmů, hlavně ty staršího data.

Pohladila mě na duši, krásně se čte a krásně se v ní ztrácí (čtu ji už nejmíň po jednadvacáté :-) ..)

..mimochodem vřele doporučuji film 21 gramů, je to sice depka, ale výborná.

Duše lidská neváží nic,
nebo také o mnoho víc.

Ayla: Krystalicky měkoučké? To je zajímavý komentář, vůbec nevím, jak jej uchopit :) Díky, že jsi četla.

loner: slnečnica: Děkuju, to mě moc těší...

PrimaDen: Myslím, že začátek dlouhé cesty... Děkuji za zastavení.

DDD: Je to tak. Díky, že jsi zavítal...

...takové...krystalicky měkoučké.

Krasa ...

Amadeo´´: Nádherne plynie, radosť čítať Tvoje básne!

Amadeo´´: ano , četla jsem o zvážení duše také☺ Mám za to, že je to první krok k poznávání ...prostě začátek cesty☺

Spoustu věcí si člověk uvědomí až ve chvíli, kdy už nedostane druhou šanci. Je to moc hezky napsáno. I takové básničky lemují náš život.

Amadeo´´: Nic mi nebrání, bylo z toho bio šáňo z eko krámu. Slepý artista se musel slušně rozšvíkat...

kmotrov: Někde jsem kdysi četl, že člověk v okamžiku smrti ztratí 21 gramů, a těch 21 gramů je váha lidské duše. Zaujalo mě to. Jsme jen shlukem buněk, kostí, tkání a chemických procesů, nebo jsme něco víc? Máme duši (to věčné básnické klišé) která je nějak hmatatelná, změřitelná?
Je to další z mnoha otázek, na které asi těžko najdu odpověď. Občas o takových věcech přemýšlím a možná proto někdy i ten patos, bohužel to tak nějak ke mě patří. Nerad ale básně rozebírám co se týká obsahu a omlouvám se, pokud jsem Ti na Tvé otázky dostatečně neodpověděl.

Jinak... myslím, že není pravda, že to tak hebce neumíš. Tvá "Na světě není větší král" mi v hlavě zůstala ještě dlouho. Ta patetická není, to spíš naopak. O to víc ji mám rád. Díky moc za zastavení...

Audrey Diamond: Děkuji...

Homér: A co Ti brání? :) Díky, že jsi četl.

Ty to máš vždycky takový heboučký, příjemný na dotek. Kde si přišel na 21 gramů duše? To není kritika, jen by mě to zajímalo. Pokud dokáže duše stoupat vzhůru přimlouval bych se za -21 gramů. Slepý artista, proč slepý?, působí to na mne příliš pateticky. Celkově bych ubral na patosu, ale třeba je to z mé strany jen závist. Tak heboučce to nesvedu.
:-)

parádní ;P

Dal bych si víno.