přidáno 02.11.2019
hodnoceno 2
čteno 1136(9)
posláno 0
Věčné prokletí, soužení a trápení, mé sny a tvé tělo.
Doteky které neucítím, slova která neuslyším, krásu kterou nespatřím.
Temnotou mé duše plameny se šíří.
Co víš? Co znáš? Vše v jedno se mnění.
Nezjistíš více, co cítí mé srdce.

V ledu uzamčené, bolestí umučené, na slunce žár, marně čeká dál.
Věčné prokletí je mé snění, ve věčném pokušení na tvé tělo hledím.
Tvé dlaně a mé rty ve svých snech spojím.
Pokušením svou duši zahalím.
Tvou něhou a touhou, nechám se svést, ať stane se mím osudem.
přidáno 28.11.2019 - 21:07
Pokud by člověk pochopil,proč někteří trpí dostáváním a jiní nedostáváním něhy bylo by to fajn.Tolik bolesti teče v obou postojích k životu.A život často nestačí k pochopení.
přidáno 03.11.2019 - 17:29
jenž - jež.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokušení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sukuba
Předchozí dílo autora : Duše v básni

» nováčci
Půlnočnice
» narozeniny
netina [17], mahdal [15], klarik96 [15], dufka [14], de Sarth [12]
» řekli o sobě
slnečnica řekla o DDD :
Majster "vesmírnej poetiky". Vždy, keď čítam Jeho verše, akoby som sa na okamih dotkla hviezd. Skutočný zážitok, ďakujem, pán D. ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming