|
.
|
Onemocněly tramvaje
zalknuté zimnicí
studeným potem
orosily střechy
plačících domů
Pod mokrými okapy
sedí nazí milenci
okradeni
o poslední pětikorunu lehkovážnosti
V pospávajících nonstopech
opíjí se krupiéři slz
mlékem do kávy
Všechny deštníky jsou proděravělé
a já zrovna vstávám
z paraplatové postele
zalknuté zimnicí
studeným potem
orosily střechy
plačících domů
Pod mokrými okapy
sedí nazí milenci
okradeni
o poslední pětikorunu lehkovážnosti
V pospávajících nonstopech
opíjí se krupiéři slz
mlékem do kávy
Všechny deštníky jsou proděravělé
a já zrovna vstávám
z paraplatové postele
úplně z ní cítím ten chlad...;) člověk by znovu zavřel oči...ale bojí se,že by mohly přimrznout...* je moc pěkná...
chladné ráno ve městě... po prohýřené noci... kdy se opravdu zkoušelo žít...? ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno jsem otevřela oči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nedělní kousek nebe
Předchozí dílo autora : V čekárně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)

