|
|
Všechno to začalo dávat smysl
když jsem tě dokázala spočítat
na prstech
jedný
ruky
Přestal sis chodit pro polibky
bylo jich pět
a ve tmě o jeden navíc
jenže dvacet ročních období
nikdy nedoženeme
(ne, ještě jsem nezapomněla
i stromy umí plakat
na druhé straně telefonu)
Týdny ze soucitu
a minuty zdrobnělin
nevlezly se
do krabičky
(ten dárek, co jsi mi nedal k narozeninám)
Slova mě bolela
ale to ticho snad ještě víc
a pak to začalo dávat smysl
když jsem tě dokázala spočítat
na prstech
jedný
ruky
Přestal sis chodit pro polibky
bylo jich pět
a ve tmě o jeden navíc
jenže dvacet ročních období
nikdy nedoženeme
(ne, ještě jsem nezapomněla
i stromy umí plakat
na druhé straně telefonu)
Týdny ze soucitu
a minuty zdrobnělin
nevlezly se
do krabičky
(ten dárek, co jsi mi nedal k narozeninám)
Slova mě bolela
ale to ticho snad ještě víc
a pak to začalo dávat smysl
Yasmin
Prostě úžasné. Ty pocity... tak známé...Skvěle poskládáno do slov :)!
Wau. Myslím, že tvou sbírku bych si ráda přečetla ve svém žlutém ušáku s šálkem čaje. Má to hloubku... a to vídám méně, než bych chtěla.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na prstech jedný ruky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nikdy jsem neměla ráda růže
Předchozí dílo autora : 1557

