"Chcete holku, nebo kluka?" "To je jedno, hlavně ať je postižené..."
přidáno 05.08.2019
hodnoceno 8
čteno 198(16)
posláno 0
„U tebe to je jiné, tys to NEVĚDĚLA, ale Sára se ROZHODLA přivést na svět postižené dítě.“

Jsou chvíle, kdy bezpečně víte, že toho člověka naproti vám už v životě nechcete vidět. V mém případě to byla kamarádka, se kterou mě můj muž v dobré víře poslal na kávu, abych se odreagovala od pár životních kotrmelců, které nám nedávná doba přinesla. Právě jsem se dozvěděla diagnózu, která znamená, že nám klesla pravděpodobnost normálního vývoje naší holčičky na přibližně 40%.

Křečovitě svírám hrnek a syknu:
„Podle tebe si mohla vybrat, jestli bude její dítě zdravé, nebo postižené?“
„Lékaři jí řekli, že je tam nejspíš něco špatně. Ona si ho ale přesto nechala. Mně se to zdá sobecké.


Evidentně má narážka nebyla pochopena. Zkusím to jinak.
„Ty mi nerozumíš. Ona si přeci nevybírala mezi zdravým a postiženým dítětem, ale mezi postiženým a mrtvým dítětem.“
„Teď dost přeháníš…“


Považuji nyní za nutné těm, kteří touto procedurou ještě neprošli poodhalit kouzlo prenatální diagnostiky. Lékaři vám s nějakou pravděpodobností, obvykle v poměrně pokročilé fázi těhotenství, kdy se rozplýváte na 3D ultrazvuku nad těmi prstíky, řeknou, že vaše dítě bude, nebo nebude v pořádku. V případě, že se očekává problém následují další vyšetření, která vám tu pravděpodobnost upraví. Ani tato vyšetření přitom nemusí být zcela bez rizika pro dítě. Každopádně spousta vrozených vad, či nemocí se nezjistí, porod může být také docela průšvih, o postnatálním životě nemluvě. Jistotu, že bude vaše dítě zdravé mít nemůžete. Čekáte dítě. Není to, jako když si koupíte mixér a dostanete k němu za příplatek záruku bleskové výměny v případě poruchy.

To ovšem neznamená, že je třeba na prenatální diagnostiku rezignovat. Umí pomoci zavčasu rodinám s genetickou zátěží a dnes už je také možné operovat dítě i přímo v děloze.

„Co by se podle tebe stalo, kdyby si zvolila možnost nepřivést na svět postižené dítě?“
„Lékaři by přerušili těhotenství.“


Termín: „přerušit těhotenství“ miluju. Když něco přerušíte, tak to přece můžete znovu nastartovat. Tohle už nenastartujete…Ano, můžete čekat jiné dítě a je velice pravděpodobné, že bude zdravé. Konkrétní přerušené těhotenství už ale neobnovíte.

„Přerušení těhotenství je eufemismus pro zabití dítěte v děloze.“
„V téhle fázi to přeci není dítě. Je to plod, embryo, nebo tak něco.“


Pro mě to bylo dítě od doby, co jsem slyšela poprvé tlukot jeho srdce. Někdo to může mít jinak a není to špatně. V téhle fázi je dítě součástí těla matky. Nemůže ještě fungovat samo za sebe. Matka o svém těle přirozeně rozhoduje. V žádném případě neodsuzuji matky, které z důvodu zjištěného postižení či nemoci nechají tuto svou součást odejít. Dítě se nemůže dobře vyvíjet, není-li milováno. Matka má právo učinit často velmi bolestné rozhodnutí, zda takové dítě přijme či nikoli.

Není, ale pravdou, že se Sára rozhodla přivést na svět postižené dítě. Kdyby ji někdo dal vybrat, asi by sotva řekla:
„Hele, já bych raději měla postižené dítě. Se zdravým je nuda… Co třeba nějaký ten chromozom navíc?“
Takhle to prostě není. Tohle za ní rozhodl někdo jiný. Zkuste ji proto nesoudit a pomáhejte. Dala dítěti život. Miluje ho a stará se o něj. To není sobecké. To je nádherné.

přidáno 27.01.2020 - 22:30
človiček: Hm, děkuju... :)
přidáno 09.08.2019 - 17:20
Meluzina: Aha. Takže vlastně obě varianty jsou bolestivé.

Z tvého komentáře jsem se hodně dozvěděl/a. Mně připadne hodně nefér, že si rodiče nemohou náročnost porodu rozdělit. Napadlo mě, že teoreticky musí být porod nesmírně bolestivý i pro rozené dítě, ale tam je to v pořádku, protože je to bolest žádoucí a formující − prvotní bolest, díky níž pak bude schopno správně cítit a vydržet všechnu ostatní bolest v životě.
přidáno 07.08.2019 - 13:34
cavansit: To je mi líto. Genetik mi říkal, že v ČR je mimořadný tlak na ukončení těhotenstvi a přitom často není nic jisté a postižení je také velmi široký pojem. Já si tím naštěsti projít nemusela (Ami si nechala svou originalitu jako překvápko), ale vím, že by naše rozhodnutí nechat si potenciálně postižené dítě negativně ovlivnilo vztah k širší rodině i reakci okolí. Naštěsti s manželem máme názor stejný. Doktoři bývají v tomto ohledu často necitliví.To ale vím jen z doslechu.
přidáno 07.08.2019 - 13:19
Singularis: Pokud jsi přijala premisu (jistě nedokonalou), že dítě je v této fázi součastí těla matky, pak to sobecké není. Je v zajmu státu, širší rodiny i partnera, aby žena měla dítě. Je to ale ona, kdo jej nosí devět měsíců pod srdcem a na závěr absolvuje ten pekelný proces nazývaný porod. Ona riskuje své zdraví (porod je častým spouštěčem různých onemocnění) a to vůbec nemluvím o totální sociální proměně. Nic z toho žena obvykle nevnímá jako nějakou velkou oběť, neboť byla vybavena hormony a schopností cítit nekonečnou a bezvýhradnou lásku k tomu drobečkovi. Jenže ta láska činí rozhodnutí o ukončení těhotenství velmi bolestným. Proto by se mělo jednat o rozhodnutí matky. Kdyby byl život fér, tak si náročnost těhotenství a porodu oba rodiče rozdělí napůl. To není možné.
V zájmu dítěte... to je ještě složitější otázka. Postižené dítě může být velice šťastné, cítí-li se přijato a milováno. Konec konců jedině tak může být šťastné i zdravé dítě. Proto by podle mě měla zůstat svoboda rozhodnutí.
Ještě jedna věc je však důležitá. Netvařme se, že potrat je nějaká drobnost. Přijdete o část sebe sama a svým rozhodnutím. Každá žena to má asi trochu jinak, ale pro mě by to bylo rozhodnutí horší, než nechat si uříznout nohu. Já vím, není to vidět. Psychická bolest může být ale veliká.
přidáno 07.08.2019 - 13:06
Prošli jsme si něčím podobným. Některé "hlášky" z okolí (to lékařské nevyjímaje) jsou doslova "na ránu".
přidáno 07.08.2019 - 09:07
Pojem „přerušení těhotenství“ je podle mě opravdu zavádějící. Ale to asi proto, že lidé se snadno nechají manipulovat dojmem, jaký z označení mají. Nacisté také nemluvili o „vyvraždění židů“, ale o „konečném řešení židovské otázky“, protože chtěli, aby s tím lidé souhlasili. Když chtějí, aby rodička souhlasila s potratem, nemohou jí navrhovat „násilné ukončení těhotenství“. (Stejným mechanismem s uživatelem manipulují antiviry zdarma, když mu nabízejí „odstranění doplňků prohlížeče se špatnou pověstí“ a „instalaci bezpečného a spolehlivého prohlížeče“. Jenže všechno to jsou jen reklamní pojmy, které nemají žádný obsah a mají uživatele přimět se rozhodnout předem daným způsobem. „Přerušení těhotenství“ je možná něco trochu podobného.)

Zarazilo mě označení donošení dítěte za „sobecké“, ale když jsem nad tím přemýšlel/a, myslím, že jsem na to přišel/a. Ano, matka má právo učinit rozhodnutí, zda takové dítě přijme nebo ne. Jenže co zbytek rodiny? Co stát? Připomeňme si politiku jednoho dítěte v Číně − tam šlo hlavně o to, že stát neměl pro nové děti dost zdrojů a míst, tak je prostě nepřijímal; část těch dětí tak vyrůstala bez občanství a bez nároků na vzdělání (už si nevzpomínám, jak to bylo se zdravotní péčí) a rodiče byli trestáni za to, že přivedli dítě do takové situace. U nás zákon přímo ukládá narozené dítě přijmout jak druhému rodiči, tak státu. (Ještě to ukládá zdravotnickým zařízením a základní škole. Zbytku rodiny to neukládá a z toho jsou pak případy, kdy chybí hlídání...) A v tom je možná považováno rozhodnutí matky za „sobecké“ − přivlastňuje si sama rozhodnutí o věci, která se bude podle zákona týkat i druhého rodiče a státu. Ale ještě jsem nad tím nepřemýšlel/a tolik, abych se dokázal/a rozhodnout, zda je to tak správně, nebo by to bylo lepší jinak. Má se jednat v zájmu dítěte, jenže zájem dítěte vznikne až jeho narozením, předtím jde opravdu jen o část těla rodiče, která vlastní zájem nemá.
přidáno 07.08.2019 - 07:16
človiček: Dekuji za zastaveni.
přidáno 07.08.2019 - 00:59
Postižená planeta,postižený hodnoty
postižený děti,rodiče,stromy,ptáci a do toho
život jenž koulí z bublifuku boha co nohy brouzdá v
lidských duších slibujíc že vše máme odpuštěno pokud
zakotveni v Ježíši budeme.Taky jsme stáli kdysi nad volbou.V bříšku byl strach nad Naším rozhodnutím.Planeta má šanci ba stromy a ptáci a šanci mají i rodiče,jen strach je vrah.Buňka jen dvě možnosti má buď žít a růst nebo zmírat a držet půst ,myšlenka je kompasem zda bude těhotná dál naše zem,zda zbytečně se již milujem. Žádný rozhodnutí není správný ani špatný šeptá koruna stromu a vy věřte tomu že v zániku je zrození a ničíce svět milujeme plození.všichni jsme postižení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sára : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nomen omen, amen
Předchozí dílo autora : Eva

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku