|
Noční
 01.12.2018 6 1118(6) 0 |
Sama broukáš si sonátu,
za oponou z brokátu,
modrošedou.
Nebem s křídly od ptáků,
mořem starých letáků
neprojedou.
Svou vlečku barvy papíru,
máš střiženou na míru,
z oblaků.
Mým srdcem do tvých žil,
světla proud vyrazil
a zázraků.
Obrazy černých zdí
a rtuťových kaluží,
se brzy ztratí.
Já mám křídla spečená,
tys krásná a svlečená,
ne, nejsme svatí.
za oponou z brokátu,
modrošedou.
Nebem s křídly od ptáků,
mořem starých letáků
neprojedou.
Svou vlečku barvy papíru,
máš střiženou na míru,
z oblaků.
Mým srdcem do tvých žil,
světla proud vyrazil
a zázraků.
Obrazy černých zdí
a rtuťových kaluží,
se brzy ztratí.
Já mám křídla spečená,
tys krásná a svlečená,
ne, nejsme svatí.
Ze sbírky: To lepší...
03.12.2018 - 09:05Docela zaujala. Cítím nějaké ty pižky na kráse, asi to chce vzít ještě jednou na ponk a trochu přihoblovat a přibrousit. Si myslím já a na tom tak nezáleží...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SVATÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vánoce
Předchozí dílo autora : Stínopád
