 12.07.2018 2 363(9) 0 |
Jdu po mostku,
je chabý,
vidím tu propast,
přímo pode mnou,
a říkám si,
je slabý.
Je starší jak já,
ohnutý.
Já to však nevzdávám,
ještě sílu mám.
Myslím jen na lásku,
přichází svítání,
nečekám vyznání,
ale vím,
že hlídáš můj stín,
věřím ti,
co bylo,
se nevrátí.
je chabý,
vidím tu propast,
přímo pode mnou,
a říkám si,
je slabý.
Je starší jak já,
ohnutý.
Já to však nevzdávám,
ještě sílu mám.
Myslím jen na lásku,
přichází svítání,
nečekám vyznání,
ale vím,
že hlídáš můj stín,
věřím ti,
co bylo,
se nevrátí.
12.07.2018 - 21:32
Nevzdávám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzpomínám 9.
Předchozí dílo autora : Mít na co vzpomínat
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2+2 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
