přidáno 12.06.2018
hodnoceno 5
čteno 132(12)
posláno 0


Tóniny klavíru dozněly,
časy se smutně změnily.
Kde je ten klaun ?
Co mne hladíval a vždy rozesmál.

Přišly velké hromy a blesky,
a ty už tu nejsi.
Jak ráda bych tě objala,
na rameno tvé plakala.

Zůstaly slzy, co tekou mi,
ve vodopád se změnily.
Již nepřijdeš,
náš lásky hřích ztich.

Navždy tě objímám,
na cestu k nebi tě posílám!
Celičký den boží,
zpívají ti ptáčata v loži.

Kukačka již nekuká,
sovička ani nedutá.
Vzpomínám na Tě, čekám zas,
že ve snech se vrátí náš krásný čas.

přidáno 16.06.2018 - 17:51
Povedene
přidáno 13.06.2018 - 12:28
Díky. Je to život.
přidáno 13.06.2018 - 11:46
Taky jsem chtěl říct, že je to skvělé dílo už díky těm labutím na obrázku. Ale velmi smutné
přidáno 13.06.2018 - 09:17
Jani, dík! Je psána opravdu ve smutku.
přidáno 13.06.2018 - 09:01
No a ještě ty labutě. Opravdu mě rozesmutnila a krásný název

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krasosmutnění v nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vyprávím 4.
Předchozí dílo autora : Víra v nás

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku