Vyprávím 1.

Máte rádi mosty? Já moc ! Mosty nás převedou nejen přes potok, řeku, jezero, moře, údolí, železniční či silniční cestu, ale i od jednoho k druhému. Někdy opravdu stačí tu ruku natáhnout.

Jako malá jsem ráda stavěla mosty ze stavebnice Merkur. Vzpomínám, jak mi tehdy taťka udělal umělé jezírko, přes které ten mnou sestrojený most vedl.

Mám ráda pražské mosty, které se překlenují přes řeku Vltavu, ať je to ten nejstarší Karlův se svými 15 pilíři a délkou 515 metrů.

Potřeba propojit oba břehy Vltavy, které by Vltavu na území Prahy překlenuly, byla řešena přemosťováním řeky pomocí dřevěných prahů. Ty byly pokládány přímo do jejího koryta a měly funkci mostů suplovat. Opravdu plnohodnotné mosty začaly v Praze vznikat až v průběhu desátého století. Tím úplně prvním se stal Juditin most, který nechal v letech 1158-72 postavit z kamene král Vladislav I. Most byl však v roce 1342 stržen povodní a z jeho konstrukce se zachovaly jen dvě původní mostecké věže – malostranská a staroměstská. Ano, přesně ty věže, které dnes zdobí oba konce Karlova mostu.

Neúspěšná konstrukce Juditina mostu a snaha vyvarovat se další podobné zkáze představovaly v plánech na výstavbu nového mostu důležitý moment. Vyšší, mohutnější a dostatečně široký tak, aby jakékoliv příchozí povodni mohl odolat. Takto vypadal v představách tehdejších stavitelů kamenný most, který měl ten původní nahradit. Jeho základní kámen slavnostně položil český král a římský císař Karel IV. dne 9. července roku 1357, čímž de facto rozhodl i o jménu, které měl nový most nést.
Svými rozměry budil zaslouženě velkou pozornost. Při délce, která přesahovala o něco málo půl kilometru a šířce deseti metrů, byl postaven téměř třináct metrů nad hladinou Vltavy. Původní účel jeho robustních rozměrů, tedy schopnost odolat náporům rozvodněné Vltavy, měl být prověřen již pouhé dva roky po zahájení stavby. S utrženými šrámy a lehce pobořenou konstrukcí ji však v roce 1359 jako zázrakem přežil. A přežil i dalších osm, které se do dnešních dnů přes jeho mohutné pilíře převalily.

O způsobech stavby a tajných recepturách malty použité při výstavbě Karlova mostu se po staletí traduje několik pověstí. Tou nejznámější je pravděpodobně ta, která hovoří o tisících vejcích použitých ke zpevnění jeho zdí. Žádné historické průzkumy však tuto domněnku nikdy nepotvrdily. Doboví stavitelé skutečně ke zpevnění podobných staveb používaly suroviny jako víno, slámu, pivo, moč či cukr. Vejce mezi ně ale s největší pravděpodobností nepatřila.
Během své poutě napříč staletími byl Karlův most mnohokrát opravován. Až do konce devatenáctého století to bylo kupodivu stejnou technikou, jakou byl za vlády Karla IV. postaven. Možná i proto si až do dnešních dnů zachoval tolik ze své původní podoby.
Karlův most máme moc rádi, i když je tam někdy hodně ruchu.
Já často vyprávím svým vnoučatům, a toto je jedno vyprávění z nich.

Ofocená stará pohlednice