Ledová věž

I

Na horizontu města
plápolají vlajky v barvách renesance
i mramorová nevěstka
obroušená do spirálovitého tance
na náměstí svádí
matné světlo okrasných lampionů
a hořkosladké tóny
pod nohy se pletou houfu tanečníků

Na obzoru stojí ledová věž
měšťané odvrací zrak
Dionýsos jim tleskal
muzika nasákla vínem
a věž stojí dál

II

Našli ji námořníci
utopenou ve smaragdových vodách
když perly hledali
v útrobách dávných hlavonožců

Vrhala stín na svahy pod sebou
když poblázněný malíř zrovna zkoušel
svůj létající stroj
a křižovala oblohou

Na obzoru stojí ledová věž
měšťané odvrací zrak
Dionýsos jim tleskal
muzika nasákla vínem
a věž-

Spatřili u smutečního průvodu
páni na lovu
zaraženou do panství
parohatého krále z masa a kostí

Horníci ji vykopali
když narazili v šachtě na ledovou žílu
naložili věž na vozy
a po kouscích do města ji dopravili

Na obzoru stojí ledová věž
měšťané odvrací zrak
Dionýsos jim tleskal
muzika nasákla vínem
a věž stojí dál

III

Jakýsi poustevník
pozoroval sebranku roztržitých tanečníků
doposud nenašel
co hledal v hlubinách hlavonožců
pročež pohřbil jelena
s otevřenou ranou
toulal se opuštěnými šachtami
a putoval oblačnou karavanou

Pozoroval hlouček podnapilých muzikantů
doposud to nenašel
obrátil oči zoufale v sloup
zhrozil se a klel

Na obzoru stojí ledová věž
hlupáci odvracíte zrak
Dionýsos vám lhal
víno je cítit mršinou
a ledová věž stojí tam!

IV

Poté muzika přestala hrát
tanečníci se dali na útěk
šlapali po sobě a ti na zemi
váleli se v blátě

První den! zalezli do domů
nevycházeli ven.
Druhý! Pak sebrali sousedy
obrátili je naruby
Třetí! Vyrašila nemoc z mrtvých těl
a spálili město na popel
Čtvrtý i ty ostatní…
Na obzoru stojí ledová věž

V

Jakýsi poustevník procházel troskami
a než kouř nahradil vlajky
had na konci jeho cedrové hole
sladce zašeptal

Zas římskou pannu
pro jednou vykopali z hrobu
zapomněli že člověk
nesmí s vlastní matkou mít děti
pospíchej do Francie kazateli
leč tomu není naposledy
odnosila je stejná žena
a mám pocit, že tam ji vykopou znova.