přidáno 12.01.2018
hodnoceno 1
čteno 1510(19)
posláno 0
Co mě pálí, tebe hřeje.
Nestíhám příliš registrovat svět.
Možná, že ani není.
Není barevný ...
A jsou i chvíle,
kdy nezbývají slova
(kdo vlastně ví,
kam odcházejí řeky)
Pak v koutku duše
modlíme se za déšť ...
A někdy marně
A jindy celé věky ...
přidáno 13.01.2018 - 14:23
To je jedna z těch básní, u které nevím, jestli jsem tak nedomýšlivý, nebo jestli to takhle má být. Já tam prostě nic nevidím, ale netvrdím, že tam nic není.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
No way ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : O(d)puštění

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming