|
|
Při vzpomínce na ovocné háje,
číší ze mě listopad.
Závany větrů,
v mé duši tančí napořád.
Uprostřed mých zákoutí
však studí mě pár míst,
co neutichnou z milosti
ba rozervou mě víc.
Nakonec podléhám tanci,
který jsem slíbil svojí krajině
a blíže jsem tlamám,
které tak dobře znají mě.
číší ze mě listopad.
Závany větrů,
v mé duši tančí napořád.
Uprostřed mých zákoutí
však studí mě pár míst,
co neutichnou z milosti
ba rozervou mě víc.
Nakonec podléhám tanci,
který jsem slíbil svojí krajině
a blíže jsem tlamám,
které tak dobře znají mě.
Zajímavá báseň… Líbí se mi na ní ta lehkost a to, že si na nic nehraje.
A jinak… s rozervaností nebojuj, pokud ji máš v sobě, tak stejně nikdy nevyhraješ :)
A jinak… s rozervaností nebojuj, pokud ji máš v sobě, tak stejně nikdy nevyhraješ :)
...a blíže jsem tlamám, které tak dobře znají mě...to se mi líbí :) pěkná a originální báseň :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozervanost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sofie
Předchozí dílo autora : Nostalgie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

