Při vzpomínce na ovocné háje,
číší ze mě listopad.
Závany větrů,
v mé duši tančí napořád.
Uprostřed mých zákoutí
však studí mě pár míst,
co neutichnou z milosti
ba rozervou mě víc.
Nakonec podléhám tanci,
který jsem slíbil svojí krajině
a blíže jsem tlamám,
které tak dobře znají mě.
číší ze mě listopad.
Závany větrů,
v mé duši tančí napořád.
Uprostřed mých zákoutí
však studí mě pár míst,
co neutichnou z milosti
ba rozervou mě víc.
Nakonec podléhám tanci,
který jsem slíbil svojí krajině
a blíže jsem tlamám,
které tak dobře znají mě.
09.06.2017 11:05
Zajímavá báseň… Líbí se mi na ní ta lehkost a to, že si na nic nehraje.
A jinak… s rozervaností nebojuj, pokud ji máš v sobě, tak stejně nikdy nevyhraješ :)
A jinak… s rozervaností nebojuj, pokud ji máš v sobě, tak stejně nikdy nevyhraješ :)
08.06.2017 20:26
...a blíže jsem tlamám, které tak dobře znají mě...to se mi líbí :) pěkná a originální báseň :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.