|
|
do slov padají nám klíče
když venku se zešeří
a bláznům už se nevěří
vždyť není třeba křičet
možná někde nasněží
do prázdných srdcí zamrzlých
a ty si ráno vzpomeneš
jak s milováním chutná déšť
když pršíš nahá do štěstí
jak prohnutá jsi v páteři
a čekáš zdali nebudem
jen pozvánkou na scestí
víc láskou nežli bolestí
nasáknutou osudem
když venku se zešeří
a bláznům už se nevěří
vždyť není třeba křičet
možná někde nasněží
do prázdných srdcí zamrzlých
a ty si ráno vzpomeneš
jak s milováním chutná déšť
když pršíš nahá do štěstí
jak prohnutá jsi v páteři
a čekáš zdali nebudem
jen pozvánkou na scestí
víc láskou nežli bolestí
nasáknutou osudem
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nasáknutá osudem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : I'm singing a song of a lonely night
Předchozí dílo autora : Konečně kvetou bezy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E

