 02.06.2017 8 1065(16) 0 |
do slov padají nám klíče
když venku se zešeří
a bláznům už se nevěří
vždyť není třeba křičet
možná někde nasněží
do prázdných srdcí zamrzlých
a ty si ráno vzpomeneš
jak s milováním chutná déšť
když pršíš nahá do štěstí
jak prohnutá jsi v páteři
a čekáš zdali nebudem
jen pozvánkou na scestí
víc láskou nežli bolestí
nasáknutou osudem
když venku se zešeří
a bláznům už se nevěří
vždyť není třeba křičet
možná někde nasněží
do prázdných srdcí zamrzlých
a ty si ráno vzpomeneš
jak s milováním chutná déšť
když pršíš nahá do štěstí
jak prohnutá jsi v páteři
a čekáš zdali nebudem
jen pozvánkou na scestí
víc láskou nežli bolestí
nasáknutou osudem
Ze sbírky: Střípky III.
01.07.2017 - 23:28Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nasáknutá osudem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : I'm singing a song of a lonely night
Předchozí dílo autora : Konečně kvetou bezy
