|
|
Nad krajinou mračna divoká a těžká, jako zem, klesají níž, dolů, níž tam kam až smějí dojít.
Mermomocí se snaží dotknout zprahlé, prastaré pokožky Země, ale marně dopadají, proto se bouří a vystrkují, jako prstíčky provazce deště.
Tak se snoubí nebe se zemí celé věky, vzpomínkou na to jsou již jen klidné řeky.
Mermomocí se snaží dotknout zprahlé, prastaré pokožky Země, ale marně dopadají, proto se bouří a vystrkují, jako prstíčky provazce deště.
Tak se snoubí nebe se zemí celé věky, vzpomínkou na to jsou již jen klidné řeky.
Jiří Stratil
Dala by se z toho udělat docela pěkná mini-básnička.
Není to špatné, hezká myšlenka, ale trochu mi nesedí gramatika. Čárky jsou určitě špatně a "kam ví až smějí dojít" zní divně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
love [11], El.Bludnickova [11], Zelda [11], JaneyTrafy [10], Michal20 [7], The STYL [6], Ava [1]» řekli o sobě
FallenAngel řekl o Ed.HaNy :Tak jsem neměl pravdu no, nenapsal jsem ti nic sem, ačkoliv jsem si to myslel hele.) Vlastně už můžu říct, že víš všechno, co bych o tobě řekl, ale přece jen jsi mi neskutečně nesčetněkrát pomohla a ani nevíš jak moc mi to pomohlo, a jak jsi mi teď pomohla a vlastně, dyť přece víš všechno. Píšeš skvělou poezii a jsi dívka s nejkrásnějším úsměvem, co znám a jsi též dívka s největším a nejcitlivějším srdcem. :) Derrick)) [various wishmoments))]

