přidáno 25.11.2016
hodnoceno 4
čteno 881(12)
posláno 0
Nad krajinou mračna divoká a těžká, jako zem, klesají níž, dolů, níž tam kam až smějí dojít.
Mermomocí se snaží dotknout zprahlé, prastaré pokožky Země, ale marně dopadají, proto se bouří a vystrkují, jako prstíčky provazce deště.
Tak se snoubí nebe se zemí celé věky, vzpomínkou na to jsou již jen klidné řeky.
přidáno 15.08.2019 - 07:27
Dala by se z toho udělat docela pěkná mini-básnička.
přidáno 26.11.2016 - 22:33
:-)
přidáno 25.11.2016 - 12:24
krása a múdrosť
přidáno 25.11.2016 - 11:05
Není to špatné, hezká myšlenka, ale trochu mi nesedí gramatika. Čárky jsou určitě špatně a "kam ví až smějí dojít" zní divně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez názvu 2 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Bez názvu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku