|
|
Nad krajinou mračna divoká a těžká, jako zem, klesají níž, dolů, níž tam kam až smějí dojít.
Mermomocí se snaží dotknout zprahlé, prastaré pokožky Země, ale marně dopadají, proto se bouří a vystrkují, jako prstíčky provazce deště.
Tak se snoubí nebe se zemí celé věky, vzpomínkou na to jsou již jen klidné řeky.
Mermomocí se snaží dotknout zprahlé, prastaré pokožky Země, ale marně dopadají, proto se bouří a vystrkují, jako prstíčky provazce deště.
Tak se snoubí nebe se zemí celé věky, vzpomínkou na to jsou již jen klidné řeky.
Jiří Stratil
Dala by se z toho udělat docela pěkná mini-básnička.
Není to špatné, hezká myšlenka, ale trochu mi nesedí gramatika. Čárky jsou určitě špatně a "kam ví až smějí dojít" zní divně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [18], Kristen [16], Kettina [15], Sabatu322 [11], sarka [9], AJA [2], zamyšlená [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Delivery :Mám ráda její názory. Mám ráda její tvorbu. Kdysi jsme si hodně psaly.. a přestože jsem ji nikdy neznala.... říkaly jsme si různý věci... myslím, že bude hodně... hodně...dobrej člověk ;)

