Nový, nezhudebněný text.
 08.09.2016
2
994 (7)
0
Pár tisíc na pásce, ego až do stropu.
Básníme o lásce nad ránem v non-stopu
ve větách bez rýmů - autor je v popředí!
Každý je v kostýmu, který mu nesedí.

Kdekdo je umělec, když má pár promile.
Červený koberec vede nás do cíle
- pár kroků ke dveřím, za dveřmi latrína,
všude prach od peří. Tam všechno začíná.


Chceme non-stop žít
jak Michal s Davidem
a u stolu si cucat rum a Colu.

Chceme non-stop žít
bez psaných pravidel
a vědět, že v tom jedem všichni spolu.


Střílíme od boku s vidinou Shakespeara.
"Království za sloku!" ...múza v nás umírá.
Srdeční masáže vedou jen k depresi.
Na šňůrce z diáře barman se oběsil.
 23.10.2016 18:38
Zamila: Však ono to vlastně má znít pitomě. Je to parodie - o tom, jak se považuje za básníka každej kdo má pero a papír a chlastá. Pak jsou ti lidé komičtí jak David :D
 23.10.2016 16:09
 Zamila
To je fakt dobrý :-) U někoho by to překlenutí k Michalovi znělo pitomě, Tobě se to vcelku povedlo :-) Myšlenkou i slovní zásobou sakra dobrý :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.