Nový, nezhudebněný text.
přidáno 08.09.2016
hodnoceno 2
čteno 726(7)
posláno 0
Pár tisíc na pásce, ego až do stropu.
Básníme o lásce nad ránem v non-stopu
ve větách bez rýmů - autor je v popředí!
Každý je v kostýmu, který mu nesedí.

Kdekdo je umělec, když má pár promile.
Červený koberec vede nás do cíle
- pár kroků ke dveřím, za dveřmi latrína,
všude prach od peří. Tam všechno začíná.


Chceme non-stop žít
jak Michal s Davidem
a u stolu si cucat rum a Colu.

Chceme non-stop žít
bez psaných pravidel
a vědět, že v tom jedem všichni spolu.


Střílíme od boku s vidinou Shakespeara.
"Království za sloku!" ...múza v nás umírá.
Srdeční masáže vedou jen k depresi.
Na šňůrce z diáře barman se oběsil.
přidáno 23.10.2016 - 18:38
Zamila: Však ono to vlastně má znít pitomě. Je to parodie - o tom, jak se považuje za básníka každej kdo má pero a papír a chlastá. Pak jsou ti lidé komičtí jak David :D
přidáno 23.10.2016 - 16:09
Zamila
To je fakt dobrý :-) U někoho by to překlenutí k Michalovi znělo pitomě, Tobě se to vcelku povedlo :-) Myšlenkou i slovní zásobou sakra dobrý :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Básníci z non-stopu. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tři hlavy
Předchozí dílo autora : Život je přežitek

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming