O ztrátě matky, hřbitovním listí, šílenství, žalu ... a nelegální exhumaci.
přidáno 16.08.2016
hodnoceno 3
čteno 1649(16)
posláno 0
Úpění větru rozhoupává stíny,
západ slunce rozstřikuje krev
po obloze a z těžké hlíny
stoupá pach neodvratna.


Kostelní zvonice zpovídá šero,
chlácholíc vesnici pod kopcem.
Všichni ctní lidé, moje dcero,
již ulehli na lože.

Však v nejhlubší noci dcera se zvedla,
bosá a v košilce po cestě
lehkými kroky, divá, bledá,
spěchá ku hřbitovním zdem.

Cestičkou zemřelých, ke hrobce v listí,
leží tu dívčina matička.
Oddaně kleká, náhrobek čistí,
odsouvá vlhký kámen.

Uléhá v náruči nebožky matky,
nehledíc na chlad tu prodlévá
- v šílenství líbá pozůstatky.
Žalem potemněl rozum.

Našli ji zrána - mrtvou a strnulou
s blaženým úsměvem ve tváři.
Mateřská duše si dceru zesnulou
odvedla k věčnému oltáři.

přidáno 04.09.2017 - 14:07
Dobré...
přidáno 17.08.2016 - 22:51
marinka: Nelze než souhlasit.
přidáno 17.08.2016 - 10:12
takáto láska až za hrob určite nie je pre nikoho dobrá ani prospešná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Balada o šílené dceři : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ASAP
Předchozí dílo autora : Polij se lihem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming