|
dada a zase dada
|
Rozměry se rozlehly.
Vidník zaujatě zíral
do středu mlhoviny.
Slyšník ze všech sil naslouchal
svištění propletených vánků
Mračník se rozsvíceně zasmál
nad vyhranou partií
slunečních piškvorků.
Blaženě rozpršel.
Světla jen odtikávalo.
Vidník zaujatě zíral
do středu mlhoviny.
Slyšník ze všech sil naslouchal
svištění propletených vánků
Mračník se rozsvíceně zasmál
nad vyhranou partií
slunečních piškvorků.
Blaženě rozpršel.
Světla jen odtikávalo.
Amadeo´´: No ta přímá úměra s intenzitou práce asi obecně taky nebude. Dadaistická hříčka mě napadla, ale nějakou těžce osudovou existenciální báseň byl asi přitom nedala.
Moc pěkný nápad... Chceš říct, že čím víc pracuješ, tím lepší básně píšeš? Tak pracuj, co to dá :) U mě to bohužel nefunguje, já abych mohl psát básně, musím být v jiném rozpoložení...
slnečnica: Díky. Ale zvládá se to dobře. To chce pár náročnější pracovních dní a jde to samo. :-))
DDD: Tak to jsem ráda, že se líbilo. Bylo to dílem takového úlítlého okamžiku, kdy jsem potřebovala zabrousit do jiné reality.
Cecidit angelus: Díky za nakouknutí. Hraju si takto ráda, aby nebyly jen chvíle vážné. :-))
Ginnare: To jo, užila jsem si chvilku blbnutí. Taková reakce na náročné pracovní dny, člověk přehodí výhybku někam úplně jinam. ;-)
Tuhle hru se slovíčky a novotvary sis musela hodně užít. Skoro Ti až závidím :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozmračeno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Řev před bouří
Předchozí dílo autora : Bouřilka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

