|
dada a zase dada
|
Rozměry se rozlehly.
Vidník zaujatě zíral
do středu mlhoviny.
Slyšník ze všech sil naslouchal
svištění propletených vánků
Mračník se rozsvíceně zasmál
nad vyhranou partií
slunečních piškvorků.
Blaženě rozpršel.
Světla jen odtikávalo.
Vidník zaujatě zíral
do středu mlhoviny.
Slyšník ze všech sil naslouchal
svištění propletených vánků
Mračník se rozsvíceně zasmál
nad vyhranou partií
slunečních piškvorků.
Blaženě rozpršel.
Světla jen odtikávalo.
20.07.2016 14:57
Amadeo´´: No ta přímá úměra s intenzitou práce asi obecně taky nebude. Dadaistická hříčka mě napadla, ale nějakou těžce osudovou existenciální báseň byl asi přitom nedala.
20.07.2016 13:12
Moc pěkný nápad... Chceš říct, že čím víc pracuješ, tím lepší básně píšeš? Tak pracuj, co to dá :) U mě to bohužel nefunguje, já abych mohl psát básně, musím být v jiném rozpoložení...
20.07.2016 09:20
slnečnica: Díky. Ale zvládá se to dobře. To chce pár náročnější pracovních dní a jde to samo. :-))
19.07.2016 13:09
DDD: Tak to jsem ráda, že se líbilo. Bylo to dílem takového úlítlého okamžiku, kdy jsem potřebovala zabrousit do jiné reality.
19.07.2016 09:42
Cecidit angelus: Díky za nakouknutí. Hraju si takto ráda, aby nebyly jen chvíle vážné. :-))
18.07.2016 22:34
Ginnare: To jo, užila jsem si chvilku blbnutí. Taková reakce na náročné pracovní dny, člověk přehodí výhybku někam úplně jinam. ;-)
18.07.2016 21:05
Tuhle hru se slovíčky a novotvary sis musela hodně užít. Skoro Ti až závidím :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.