Okno do oka

Slepé okno do oka
se mi do cesty postavilo
natřu ho medem
a přelepím cárem
loňského léta
kdo nechce vidět
nevidí…

Sedím a koukám
jsem kyselá okurka
z páchnoucího nálevu
všichni se kysele tváří
úsměv se jim zkřivil
do ležaté osmičky
∞
nekonečno!
nekonečně lidí
nekonečně pití
nekonečně okurek…

Slepé okno do oka
se mi do cesty postavilo
natřu ho medem
a přelepím plnými doušky
střepiny očí se sypou
do nočníku příštího léta
kdo nechce slyšet
neslyší…

Ale já jsem ještě pořád
kyselá okurka
a ještě pořád páchnu
a ještě pořád jsem
a ještě…
…křup…

„Okurčičko okurčičko
nechoď k lesu na políčko
myška tam má domeček
ukousne Ti koneček…“