|
|
Moje mysl někdy jest
neklidná horská řeka.
Však duch neví se splést,
vodopád šelestí létá.
V čase ticha je nic
a zároveň je vše.
Svobodu proudíc,
přeslechnout nemůžeš.
Cítíš smysl bytí tu,
síla proudí pažemi.
Lásku a důvěru
miluješ na Zemi.
neklidná horská řeka.
Však duch neví se splést,
vodopád šelestí létá.
V čase ticha je nic
a zároveň je vše.
Svobodu proudíc,
přeslechnout nemůžeš.
Cítíš smysl bytí tu,
síla proudí pažemi.
Lásku a důvěru
miluješ na Zemi.
Je to místy trochu krkolomné, ale to je věc, která časem vymizí. Potenciál tady opravdu je. Vítej mezi námi.
aa, trochu krkolomné verše a slovní spojení, příště bych si to zkusila přečíst nahlas, být tebou... jinak obsah zajímavý.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
trollqueen [18], Confused [18], Mnbi Icestorm [13], L'angelo caduto [12], Dzejna [9], pedvo [3], zákusník [3], leoniketes [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

