21.02.2016
6
1172 (16)
0
Moje mysl někdy jest
neklidná horská řeka.
Však duch neví se splést,
vodopád šelestí létá.

V čase ticha je nic
a zároveň je vše.
Svobodu proudíc,
přeslechnout nemůžeš.

Cítíš smysl bytí tu,
síla proudí pažemi.
Lásku a důvěru
miluješ na Zemi.
 29.03.2016 12:03
Je to místy trochu krkolomné, ale to je věc, která časem vymizí. Potenciál tady opravdu je. Vítej mezi námi.
 03.03.2016 12:58
aa, trochu krkolomné verše a slovní spojení, příště bych si to zkusila přečíst nahlas, být tebou... jinak obsah zajímavý.
 21.02.2016 13:45
Nikytu: Přesně ;)
 21.02.2016 13:44
Patience: Díky :)
 21.02.2016 13:20
Uzmout si pro sebe ten kousek svobody to prostě někdy chce. :-)
 21.02.2016 12:34
krása :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.