|
...
 27.01.2016 3 861(9) 0 |
Nutím se k rýmům
i myšlenkám
mám pocit
že se vraždí
v ozvěnách
na řádku
tiše plují
jen neřeknou
Že žijí.
i myšlenkám
mám pocit
že se vraždí
v ozvěnách
na řádku
tiše plují
jen neřeknou
Že žijí.
27.01.2016 - 15:07oslov radek:
Já to pochopil. Jen jsem si hrál a nazval jsem rýmy a myšlenky našimi dětmi a řádek babyboxem, kam je zařazujeme. A ožijí především taková slova a myšlenky (taková nemluvňata), která tu s námi zůstanou i na delší čas. Tudíž na vysvětlenou. :)
Já to pochopil. Jen jsem si hrál a nazval jsem rýmy a myšlenky našimi dětmi a řádek babyboxem, kam je zařazujeme. A ožijí především taková slova a myšlenky (taková nemluvňata), která tu s námi zůstanou i na delší čas. Tudíž na vysvětlenou. :)
27.01.2016 - 14:39samiVdavu děkuji za koment jen jsem psal o stavu člověka k poezii,ale i k normálnímu životu o dětech v babyboxu teda ne,proto to mně ten koment překvapil,ale zase na druhou stranu je dobře že si v tom každý najde to své,ale pohozené děti stojí k zamyšlení.
27.01.2016 - 10:24Nutit se k vlastním dětem? Ale fuj! Koukám, že je babybox prosklenej. Nemluvňata nic neřeknou, ale pokud přežijí, nikdo nebude o jejich existenci pochybovat.
Jednoduché, ale příjemné zamyšlení.
Jednoduché, ale příjemné zamyšlení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Že žijí... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen nejsou .
Předchozí dílo autora : Stín v každém stál.
