|
|
Do kuchyně dopadá
světlo zimního jitra
voda z kohoutku
si líně teče
V ruce drží nůž
s ocelí studenou
jako je to ráno
po zádech běhá mráz
Od stěn se odráží
slabé světlo
které se v duhu mění
když se od ostří odráží
do jeho opuchlých očí
Tekutina v dřezu
se z průzračné
do červena začíná zbarvovat
ta pomalu přechází do ruda
a pak už jen přijde
černá
světlo zimního jitra
voda z kohoutku
si líně teče
V ruce drží nůž
s ocelí studenou
jako je to ráno
po zádech běhá mráz
Od stěn se odráží
slabé světlo
které se v duhu mění
když se od ostří odráží
do jeho opuchlých očí
Tekutina v dřezu
se z průzračné
do červena začíná zbarvovat
ta pomalu přechází do ruda
a pak už jen přijde
černá
Timothy A. Postovit: Súhlasím, lebo teraz sú skoro všetky básne rovnaké. Chválim ti to, Kakuzu.(Ale mohol si si dať iné meno) :)
Timothy A. Postovit
Není to vůbec špatné. O vlas ses vyhnul klišé!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nebarevný den : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konec
Předchozí dílo autora : Tango

