 21.11.2015 3 1030(11) 0 |
Někdy mám srdce jako přesýpací hodiny
plné písku
křehké
nespolehlivé.
Někdy mám hlavu jako balónek s utrženou šňůrkou
vysoko v oblacích
napjatou k prasknutí
vším tím prázdnem.
A občas,
občas je to obojí najednou.
Většinou kolem půlnoci
nebo těsně po ní
se najde čas
kdy si dovolím
docela potichounku prasknout
a uronit pár zrnek písku
ať si má má duše kde hrát.
plné písku
křehké
nespolehlivé.
Někdy mám hlavu jako balónek s utrženou šňůrkou
vysoko v oblacích
napjatou k prasknutí
vším tím prázdnem.
A občas,
občas je to obojí najednou.
Většinou kolem půlnoci
nebo těsně po ní
se najde čas
kdy si dovolím
docela potichounku prasknout
a uronit pár zrnek písku
ať si má má duše kde hrát.
21.11.2015 - 22:10To je krásné.... celkový náhled, pojmout to všechno prostě jinak.... hlavně ten konec. Děkuji!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Většinou kolem půlnoci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smíření
Předchozí dílo autora : Záznam jednoho večera
