|
...
|
Jako srdce na dlani které nikdo nechce,
jako mládí mizející po špičkách a lehce,
jako labuť hynoucí uvězněná v ledu,
jako včela polapená v úlu kapkou medu,
jako ptáče pod hnízdem zmírající v trávě,
jako růže v popelnici odhozená právě,
jako hvězda hasnoucí po daleké pouti,
tak člověku v osamění,svět se někdy hroutí...
jako mládí mizející po špičkách a lehce,
jako labuť hynoucí uvězněná v ledu,
jako včela polapená v úlu kapkou medu,
jako ptáče pod hnízdem zmírající v trávě,
jako růže v popelnici odhozená právě,
jako hvězda hasnoucí po daleké pouti,
tak člověku v osamění,svět se někdy hroutí...
Ze sbírky: TANEČNÍK ŽIVOT
04.06.2015 10:44
Zamila
Pěkná báseň - a docela jiná než píšeš obvykle. Zajímavý počin z jiného světa :-) Bezva rytmika i nápad.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.