Hodně stará věc, kterou jsem náhodně objevil a ani nevím proč, je mi líto jí smazat. Dost mi to přípomíná dobu, kdy jsem to psal...
přidáno 19.02.2015
hodnoceno 7
čteno 369(13)
posláno 0
Klubko pavučin


Pavučina cest našich životů,
spletena v nepřehledné klubko.
A má duše jest,
ztracena tam někde v dáli,
hluboko.

Každým dalším rokem,
je stále níže a níže.
Rady a naděje,
nedostává se nikde,
dokonce ani z knížek.

Jako poslední poupě
na uschlé louce.
Jako zraněný voják
v nepřátelském poli,
nemohouce.

ikonka sbírka Ze sbírky: Básně Nebásně

přidáno 21.11.2018 - 00:31
Čo bolo to bolo.Terazky si bez pavůkou hore hlavu.
přidáno 22.02.2015 - 15:03
Lenča: Dekuju za zastavení a za komentář :-)...
přidáno 22.02.2015 - 15:03
koiška: Děkuju...
přidáno 22.02.2015 - 15:02
Jiří Turner: Nemohouce nic právě... ;-)
přidáno 21.02.2015 - 09:17
Trochu mne mate formální uspořádání obratů a metafor.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.
přidáno 19.02.2015 - 20:31
Hezká.
přidáno 19.02.2015 - 19:25
Pěkná, hlavně ta poslední sloka je moc fajn :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Klubko pavučin : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kavárna opuštěných duší
Předchozí dílo autora : Kůrovec duší

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku