Hodně stará věc, kterou jsem náhodně objevil a ani nevím proč, je mi líto jí smazat. Dost mi to přípomíná dobu, kdy jsem to psal...
přidáno 19.02.2015
hodnoceno 7
čteno 292(13)
posláno 0
Klubko pavučin


Pavučina cest našich životů,
spletena v nepřehledné klubko.
A má duše jest,
ztracena tam někde v dáli,
hluboko.

Každým dalším rokem,
je stále níže a níže.
Rady a naděje,
nedostává se nikde,
dokonce ani z knížek.

Jako poslední poupě
na uschlé louce.
Jako zraněný voják
v nepřátelském poli,
nemohouce.

ikonka sbírka Ze sbírky: Básně Nebásně

přidáno 21.11.2018 - 00:31
Čo bolo to bolo.Terazky si bez pavůkou hore hlavu.
přidáno 22.02.2015 - 15:03
Lenča: Dekuju za zastavení a za komentář :-)...
přidáno 22.02.2015 - 15:03
koiška: Děkuju...
přidáno 22.02.2015 - 15:02
Jiří Turner: Nemohouce nic právě... ;-)
přidáno 21.02.2015 - 09:17
Trochu mne mate formální uspořádání obratů a metafor.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.
přidáno 19.02.2015 - 20:31
Hezká.
přidáno 19.02.2015 - 19:25
Pěkná, hlavně ta poslední sloka je moc fajn :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Klubko pavučin : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kavárna opuštěných duší
Předchozí dílo autora : Kůrovec duší

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku