|
Hodně stará věc, kterou jsem náhodně objevil a ani nevím proč, je mi líto jí smazat. Dost mi to přípomíná dobu, kdy jsem to psal...
 19.02.2015 7 962(13) 0 |
Klubko pavučin
Pavučina cest našich životů,
spletena v nepřehledné klubko.
A má duše jest,
ztracena tam někde v dáli,
hluboko.
Každým dalším rokem,
je stále níže a níže.
Rady a naděje,
nedostává se nikde,
dokonce ani z knížek.
Jako poslední poupě
na uschlé louce.
Jako zraněný voják
v nepřátelském poli,
nemohouce.
Pavučina cest našich životů,
spletena v nepřehledné klubko.
A má duše jest,
ztracena tam někde v dáli,
hluboko.
Každým dalším rokem,
je stále níže a níže.
Rady a naděje,
nedostává se nikde,
dokonce ani z knížek.
Jako poslední poupě
na uschlé louce.
Jako zraněný voják
v nepřátelském poli,
nemohouce.
Ze sbírky: Básně Nebásně
21.02.2015 - 09:17Trochu mne mate formální uspořádání obratů a metafor.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Klubko pavučin : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kavárna opuštěných duší
Předchozí dílo autora : Kůrovec duší
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
gajda» nováčci
Mari» řekli o sobě
štiler řekla o ManonZarrasu :Manon je rozum, který mi uletěl.
