Dívka se slaměným kloboukem

Yana: děkuji, je to spíše sen nad skutečným obrazem

jako bys psal o krásném obrazu, který se ti ale jen zdál

Orionka: Děkuji za komentář, Orionko, píšu dost na "téma" mých oblíbených obrazů. Pokud ty svůj příběh nemají nebo ho neznám, domýšlím si svůj, stane se tak, že ty básničky více reflektují moje nálady.

Tvá báseň má zvláštní kouzlo, zní mi jako triolet, i když tam žádné opakování není, asi kvůli tomu dokonalému rýmování a stále se vracející zelené. Jenom závěr by (pro mě) mohl být pádnější, aby ta poslední myšlenka utkvěla v hlavě a všechno korunovala. Poslední verš mi to naopak rozmělňuje tak nějak do ztracena a navíc se tam práh samoty objevuje nečekaně, jakoby naroubovaně, přece je to neznámá dívka, o které básník nic neví ani teď v přítomnosti, natož v budoucnosti, nebo že by si do ní něco projektoval? Pro mě nejasnost, ale třeba to tak mělo být :).

korálek: Děkuji za komentář

loner: Děkuji za komentář

jo, libi

krásná, malebná :-)

MaPi: Děkuji

Lenora: Děkuji

casa.de.locos: děkuji

nádherně jemné, vskutku)))

hezka

Hezká, rytmická :) (Ostřici jsem poprvé četla jako ústřici, což mi přišlo trošku morbidní.)

Zamila: Děkuji

Pěkná :-)