|
|
Že prý volné ruce,
Celé roky svázané byly,
To když jsem byl mladší…
Řekli mi: „Teď už můžeš.“
Otočili klíčem.
Pustili mě ven.
Snad jen trochu jsem se rozhlédl,
Já chtěl zpět. "Prosím zpátky!"
Ale už nic nebylo jako dřív.
Jen ty dveře byly jiné…
Aha, byly z cukrové vaty…
Celé roky svázané byly,
To když jsem byl mladší…
Řekli mi: „Teď už můžeš.“
Otočili klíčem.
Pustili mě ven.
Snad jen trochu jsem se rozhlédl,
Já chtěl zpět. "Prosím zpátky!"
Ale už nic nebylo jako dřív.
Jen ty dveře byly jiné…
Aha, byly z cukrové vaty…
j.f.julián
tak hezky to začalo...
a tak něžně skončilo!
a tak něžně skončilo!
a přitom to ve finále funguje spíš naopak, akorát chlastat ty děti nesmějí (i když i chlastají) ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ubíjen dospělostí.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kdybys chtěla býti mou...
Předchozí dílo autora : Křehké ráno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)

