|
ti.../věřím/
|
Věřím ti anděli procitání
z paměti objevení
že nic se vlastně neděje
když vášeň spaluje
ten pocit v beznaději
jako to vzdalovaní
bez cíle
Kde je ta chvíle
tvé mlčení
podej mně ruku,a drž se pevně
v dálce je touha,
i krásná země....
unavené světlo
co nás se zřeklo
i zázrak končívá
myšlenka chladivá
z nás jen vstává
je ta pravá
jen věří
mává
z paměti objevení
že nic se vlastně neděje
když vášeň spaluje
ten pocit v beznaději
jako to vzdalovaní
bez cíle
Kde je ta chvíle
tvé mlčení
podej mně ruku,a drž se pevně
v dálce je touha,
i krásná země....
unavené světlo
co nás se zřeklo
i zázrak končívá
myšlenka chladivá
z nás jen vstává
je ta pravá
jen věří
mává
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
věřím ti... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : po noci příjde ráno
Předchozí dílo autora : Ustřihni pocity obnažených těl
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

