|
nevyslovená
|
Potichu myšlenek dotýká
budík naděje netiká
myšlenku brání
když chrání
se ozvěna
jen proměna
hloupě chová
pak schová
to příští
kdo zjistí
to krasné
když zhasne
věta nevyslovená.
budík naděje netiká
myšlenku brání
když chrání
se ozvěna
jen proměna
hloupě chová
pak schová
to příští
kdo zjistí
to krasné
když zhasne
věta nevyslovená.
Hanulka
oslov radek : krásně tklivé a zamyšlené. Zní to jako poezie, která zachycuje jemné nuance času, naděje a proměn, které se v něm odehrávají. Díky.
škoda těch dvou "se", jinak moc hezky pojaté. Připomíná mi to texty Kryštofa.)) Pokud na něco hraješ a zpíváš, tak doporučuji zhudebnit.))
Aidlin
jo! je pěkná! :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věta nevyslovená... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zázrak z vděčnosti
Předchozí dílo autora : Ticho a tma

