|
Začal jsem zase po čase přepisovat sem básničky co mám v šuplíku,ať to ma v kupě. Nejsou nic moc,ale zarchivuju je všechny-tak prosím o shovívavost..:-)
 25.12.2013 4 1387(12) 0 |
V zapadlé vinárně starého města
popíjím červené,jsem jeden ze sta
jsem jeden ze sta,jeden z tisíce
který se ukrývá před svitem měsíce
Sedím tu sám,jen já a svíce
ještě stín na stěně a nikdo více
víno mě hřeje,halí mou mysl
v tom divném večeru nic nemá smysl
Ani ten podivný v klobouku muž
co se tu objevil či seděl tu už
jež se teď zvedá a přichází ke mě
ruku mi podává a tiskne ji jemně
Prý zdali si na chvilku přisednout může
je jak smrt hubený,jen kost a kůže
objednal víno a aniž se ptal
začal mi vyprávět příběh co znal
Že světem už chodí tisíce roků
viděl téct krev z Kristova boku
zemi jež duněla kopyty koní
tisíce rytířů když hnalo se po ní
Pod kříži na vlajkách do svaté země
zasévat krvavé křesťanství sémě
užíval přepychu zámeckých bálů
díval se na hlavy setnutých králů
Provázel smrt na její pouti
když vládne mor a všechno se hroutí
pak zase dunění výstřelů děl
hromady na kusy rozbitých těl
Bomby a rakety,hrůza a děs
šílenství bez konce,zuřící běs..
Ten divný vypravěč snad spává v hrobě
hlas má svůj zastřený a mluví sám k sobě
Náhle svou hlavu pomalu zvedá
mám jeden problém a ten mi spát nedá
dovol mi příteli jedinou otázku
žijete pro smrt-a nebo pro lásku?
Ve jménu lásky k bohu či zemi
jste schopni zabíjet prostředky všemi
pro lásku k penězům,vládě a moci
ochotni zničit se ve dne i v noci
Znám váš svět už spoustu let
však málo z vás má v srdci květ
víc na duších jen černé šmouhy
a nekonečnou trýzeň touhy
V ní žádná radost nikdy není
a bůh vás všech je věčné chtění
byl jsem tu vždy a budu zas
jsem ten jež nazýváte čas
A pokud se mnou chcete žít
tak nenajdete v srdcích klid
jsem minulost váš věčný stín
a strach co bude,hořký blín
Jak jedovaté kvítí v duši
když smrt svou někde v dálce tuší
jsem s vámi dlouho milý hochu
a unavený jsem už trochu
Dál půjdem spolu staletí
jsem vaše věčné prokletí
vždy někde uslyšíš můj hlas
jsem tu navždy,já tvůj čas..
+
popíjím červené,jsem jeden ze sta
jsem jeden ze sta,jeden z tisíce
který se ukrývá před svitem měsíce
Sedím tu sám,jen já a svíce
ještě stín na stěně a nikdo více
víno mě hřeje,halí mou mysl
v tom divném večeru nic nemá smysl
Ani ten podivný v klobouku muž
co se tu objevil či seděl tu už
jež se teď zvedá a přichází ke mě
ruku mi podává a tiskne ji jemně
Prý zdali si na chvilku přisednout může
je jak smrt hubený,jen kost a kůže
objednal víno a aniž se ptal
začal mi vyprávět příběh co znal
Že světem už chodí tisíce roků
viděl téct krev z Kristova boku
zemi jež duněla kopyty koní
tisíce rytířů když hnalo se po ní
Pod kříži na vlajkách do svaté země
zasévat krvavé křesťanství sémě
užíval přepychu zámeckých bálů
díval se na hlavy setnutých králů
Provázel smrt na její pouti
když vládne mor a všechno se hroutí
pak zase dunění výstřelů děl
hromady na kusy rozbitých těl
Bomby a rakety,hrůza a děs
šílenství bez konce,zuřící běs..
Ten divný vypravěč snad spává v hrobě
hlas má svůj zastřený a mluví sám k sobě
Náhle svou hlavu pomalu zvedá
mám jeden problém a ten mi spát nedá
dovol mi příteli jedinou otázku
žijete pro smrt-a nebo pro lásku?
Ve jménu lásky k bohu či zemi
jste schopni zabíjet prostředky všemi
pro lásku k penězům,vládě a moci
ochotni zničit se ve dne i v noci
Znám váš svět už spoustu let
však málo z vás má v srdci květ
víc na duších jen černé šmouhy
a nekonečnou trýzeň touhy
V ní žádná radost nikdy není
a bůh vás všech je věčné chtění
byl jsem tu vždy a budu zas
jsem ten jež nazýváte čas
A pokud se mnou chcete žít
tak nenajdete v srdcích klid
jsem minulost váš věčný stín
a strach co bude,hořký blín
Jak jedovaté kvítí v duši
když smrt svou někde v dálce tuší
jsem s vámi dlouho milý hochu
a unavený jsem už trochu
Dál půjdem spolu staletí
jsem vaše věčné prokletí
vždy někde uslyšíš můj hlas
jsem tu navždy,já tvůj čas..
+
30.12.2013 - 10:50ŽblaBuňka: Jiří Turner: Ajdalas:
Bylo to psané jen tak narychlo-víc básniček bych mohl vypilovat,ale až někdy bude čas-snad. Díky za koment
Bylo to psané jen tak narychlo-víc básniček bych mohl vypilovat,ale až někdy bude čas-snad. Díky za koment
29.12.2013 - 17:36...i mě ta báseň svým obsahem a formou sedla, jen je v ní kromě rytmicky dobrých rýmů několik vražedných pokusů, myslím, že by stačilo opravdu málo, aby to celé ladilo...Dříve jsem z jakési piety své vlastní šuplíkové zločiny nechával nepotrestané, teď je ničím nebo rozsekávám a znovu skládám. A docela mě to baví...To jen taková osobní vsuvka... omlouvám se...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
CIZINEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : PŘÁNÍ
Předchozí dílo autora : MONTSEGUR
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
Zdendulinka [15], Pjpajkis [15], Rigor Mortis [13], MACHAJDA [13], mannaz [11], Loreley [11], misháá [10], Daisy Moore [9], gajda [6], Putri [3], VykladacKaret [1], J.Rose [1]» řekli o sobě
gajda řekl o NoWiš :Někdy čtu tvoje věci a vtírá se mi pocit jako z Doriana Greye, akorát na ruby. Někde na půdě musí být tvůj portét.
