Jedovaté sny

© Megynka

"Máme rádi zdi. A proto po nich píšeme ..."

Seber odvahu na to co se nesmí,
vůbec nevadí když nebude to přesný,
namaluj odraz své rozervané duše,
kam zabodlo se neviditelné ostří kuše ...

Je mi zle radostí a nevnímám zvuk svého hlasu,
jen všímám si myšlenek co tečou mi z nosu,
přistupte blíže, je pořád neděle,
v divadle zhasnuto a nic se už neděje ...

Dnes je noc hororů a pověšenejch lidí,
nevím jak tobě, ale mě se to dost líbí,
není tam totiž moc růžový lásky,
jen na tváři prapodivný masky ...

Chci se taky houpat, prosím, na nevlastní matce,
trvá to už dlouho, ale jde to vážně hladce.
Kdybys teď odešel, mohls to přežít,
ale ruku na srdce - teď je lepší nežít ...