venované mojej Rachel :) PS: Ak ju dočítate do konca, máte moju úctu. http://www.youtube.com/watch?v=EBE1Q6MyIys
přidáno 18.11.2013
hodnoceno 4
čteno 864(16)
posláno 0
Som tá, ktorú neznášajú za úprimnosť,
boja sa pozrieť jej priamo do očí, lebo
ten pohľad (vraj taký čistý) bez problémov
v okamihu vraždí, ak niekto dopustí
na inom sa neprávosti.

Som tvoje čierne svedomie, keď
na dne vínovej fľaše počas absťáku
ničíš sa vedome a všetko máš na háku.

Som mama. Žiaľ len na diaľku.
To dieťa som ešte neobjala.
Svoju 10-ročnú dcérku
poznám len z obrázku
a rozprávania ľudí, ktorí
sú nám obom cudzí.

Som sestra svojho brata.
Ten dokáže vynadať mi dokosti,
aj rozplakať ma od dojatia -
pravidelne ma nazlostí.
Verte, je to vzájomné
a je vlastne ohromné,
že sme dvojčatá.

Som dcéra svojich rodičov,
vnučka starých mám, z ktorých
jednu vôbec nepoznám a starý otec
už len jeden žije nám.

Som žena s tvárou dievčaťa,
mám v sebe niečo z dieťaťa,
anjel hriechu, ktorý nikdy
nebránil sa smiechu, rada
žartujem na svoj účet, veľakrát
mi však úsmev na perách
zamrzne...

Myšlienky mám nekľudné,
trápi ma osud tohto sveta
- možno viac, ako by bolo treba...
Rada sa mu čudujem, no neovládam
kapitoly z filozofie.

Občas som bútľavou vŕbou,
milujem svojich priateľov a hádam
pôsobí to provokačne, ak niekedy
počas spoločných dialógov začnem
myšlienky vplietať do rýmov.
/Žiaľ, už nebudem inou./

Riadim sa mottom, že
cieľom je cesta a som vďačná
za pár ľudí, ktorých v živote
som stretla, hoci ma dodnes bolí, že
niektorí ma opustili.

Roky bežia rýchlo,
moje telo si už zvyklo,
ale duša dobre vie, žiť
život je náročné.

Srdce stráži tajomstvo:
Láska je tým pravým liekom.
Nepochybne na všetko.


přidáno 25.11.2013 - 10:20
Sucháč: Áno, tá posledná nepochybne pôsobí pateticky, aj som uvažovala, či ju tam nechať, ale v tej chvíli som to tak cítila, takže... každopádne ďakujem, nielen za pochopenie. ;)
přidáno 25.11.2013 - 09:01
Poslední sloka trochu zavání kalkulem, láska je všemocná atd.atd...ale Tebe z kalkulu už jen díky předchozím slokám a vlastně i básním nikdo podezřívat snad ani nemůže... Takové vypsání se z duše...klobouky nenosím, ale teď bych ho smeknul....
přidáno 18.11.2013 - 21:32
Hunter: Ďakujem Ti. :)
přidáno 18.11.2013 - 18:58
Smýkáš slovy jako smyčcem po strunách, házíš verše jako vlaštovky a vyprávíš ač je to báseň. Smekám před tvým umem. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moi? Je suis... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Úprimne mamine
Předchozí dílo autora : S Tebou/bez Teba X.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku