V sám se ztrácím

metaverz: ano, k těmhle veršům si člověk musí najít cestu, jsou citlivé, zranitelné a někdy se v nich také ztrácím, a nemůžu překonat dojem že se za nimi skrývá duší jeden z největších snílků tady, mám z těch veršů někdy pocit že po přečtení zmizí, tak mi připadají křehké, každopádně se mi líbí i osobnost radka, kterého vůbec neznám, nikomu nic nevnucuje, prostě píše, stojí tak jakoby bokem, jen občas se vyjádří, přesto ho lidé čtou a zajímá je, u něj je to opravdu o poezii

ne vždy porozumím všem tvým veršům,ale začínám se učit....moc pěkný.

´Hezká myšlenka =)

Jednoduchá, krátká, úderná a výztižná. Tenhle pocit znám moc dobře. Povedená, mě se to líbí.