Tahle je pro mou sestřenku, ve které vidím odraz sebe v jejím věku :) Živá a s obrovskou chutí objevovat svět :) Tenkrát byl svět ještě oděn v růžovém. Tuhle báseň jsem napsala, když se trápila.- Takže pro tebe, Eliško :))
![]() ![]() ![]() ![]() |
Až se setmí,
tak se slzy změní
na zástupy borůvek
po mé bledé tváři.
A až skanou na polštář,
tak z pobibků vychladlých
místo krve budeš mít
koktejl z růží.
Tápeš tmou,
kam náušnice z borůvek
pod polštář ti skrývá
láska místo fotek.
Za každou slzu,
až budeš starší,
přijde úsměv,
zatím jsi malá
na zlomená srdce,
ale dobře vím,
že jsem byla stejná,
jednou přijdou
zatajené pohledy.
Máš naušnice z borůvek,
co jsem ti dala pro štěstí,
na nich navlečené slzy,
snad pomohou na cestě
životem
holce jako já,
holce jako ty.
tak se slzy změní
na zástupy borůvek
po mé bledé tváři.
A až skanou na polštář,
tak z pobibků vychladlých
místo krve budeš mít
koktejl z růží.
Tápeš tmou,
kam náušnice z borůvek
pod polštář ti skrývá
láska místo fotek.
Za každou slzu,
až budeš starší,
přijde úsměv,
zatím jsi malá
na zlomená srdce,
ale dobře vím,
že jsem byla stejná,
jednou přijdou
zatajené pohledy.
Máš naušnice z borůvek,
co jsem ti dala pro štěstí,
na nich navlečené slzy,
snad pomohou na cestě
životem
holce jako já,
holce jako ty.

mannaz: Děkuju :)) A souhlasím s tebou :) Jednou, za všechno to špatné, přijde něco dobrého, a v to věřím :))

Ty jsi překvapivě moudrá. Prožitá bolest a trápení někdy opradu můžou člověku pomoci, třeba poznat sám sebe, více vydržet. Protože život jedním trápením neskončí, v budoucnu čeká v i radost :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Náušnice z borůvek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když příběh končí/ začíná
Předchozí dílo autora : Hledáš se!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?