|
kde je ta hranice, kdy prestavame byt cizinci?
|
mozna sem nevedela kudy jit. mozna sem nevedela kam.
zastavila sem se uprostred namesti a cekala az me nekdo pozdravi.
jen tak mijela lidi. zname tvare. vsichni sou ale tak cizi. tak vzdaleni.
stejne sem je zneuzila. vickrat. i najendou.
-
prochazim mistni ulicky
voni destem
poslednim jarnim
vecerem
kterej mi brani
nadechnout se
jit dal
milovat
ty velky kapky
do kterych potme hledim
dopadaj na moji hlavu
a oci
rozpijej
obraz
malomestskyho zivota
prazdnyho
plnyho
nehy a nenavisti
-
nevim jestli to driv bylo jiny. kazdopadne mi to driv nevadilo.
zastavila sem se uprostred namesti a cekala az me nekdo pozdravi.
jen tak mijela lidi. zname tvare. vsichni sou ale tak cizi. tak vzdaleni.
stejne sem je zneuzila. vickrat. i najendou.
-
prochazim mistni ulicky
voni destem
poslednim jarnim
vecerem
kterej mi brani
nadechnout se
jit dal
milovat
ty velky kapky
do kterych potme hledim
dopadaj na moji hlavu
a oci
rozpijej
obraz
malomestskyho zivota
prazdnyho
plnyho
nehy a nenavisti
-
nevim jestli to driv bylo jiny. kazdopadne mi to driv nevadilo.
líbí se mi, jak to všechno cítím, jen bych to tak nedokázala říct...možná to nebylo jiný, jen tys byla jiná?;)
může se stát že jsme cizinci i ve vlastním těle, kde je ta hranice? zajímavé za myšlení, možná spíš komu dovolíme aby nebyl a abychom my nebyli cizinci, také se mi líbí ta nenápadná spojitost s maloměstským...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nejsme si cizi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : na louce uz kviti nekvete
Předchozí dílo autora : výlet za město
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

