Tahle úvaha může být jak v kategorii přírodních věd, tak v kategorii náboženství. Sice se v ní o Bohu vůbec, ale vůbec nemluví, nicméně taron bude jistě velmi spokojená.
přidáno 21.01.2013
hodnoceno 31
čteno 2952(18)
posláno 0
Řeč je o tom, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo se v nejbližší době setkáme s Klingony, Borgy, ET a dalšími emzáky. Kolik takových ras asi můžeme očekávat? Šlo by to odhadnout?
Pokusil se o to astronom a astrofyzik Frank Drake v 60-tých letech minulého století.
Drakova rovnice je tedy vztah (vzorec), podle kterého se dá spočítat, kolik dalších inteligentních civilizací se vyskytuje v naší galaxii.
Samotná rovnice má celkem jednoduchou strukturu – samé násobení, i když je trochu delší, ale nenechte se odradit:

N = R * fp * ne * fl * fi * fc * L

N - představuje hledaný počet mimozemských civilizací
R - je počet nově vznikajících hvězd v Mléčné dráze za určitý čas
fp - je koeficient, který vyloučí hvězdy bez planetárních systémů
ne - je koeficient, který zohledňuje jen ty planetární systémy, které mají planety v tzv. obyvatelné zóně – zjednodušeně řečeno, planety, které obíhají v takové vzdálenosti, aby na nich mohla být voda v kapalném stavu.
fl - je koeficient, který započítá jen ty planety z obyvatelné zóny, na kterých se vyvine život
fi - je koeficient, který započítá jen ty planety, na kterých životem vyspěje do inteligentní formy
fc – je koeficient, který započítá jen ty planety, kde inteligence dospěje do stadia mezihvězdné komunikace.
L – odhad doby existence té inteligentní civilizace, po kterou je schopná komunikovat na mezihvězdné úrovni.

Drakova rovnice je příklad aplikace přesné matematiky na naprosto nepřesná čísla. Žádný z těch koeficientů neznáme. Ještě tak můžeme z pozorování zhruba odvodit počet nových hvězd, ale zbytek je pouhá střela naslepo.
Ovšem i když astrofyzikové dosazovali velmi konzervativní odhady, přesto jim vycházely stovky civilizací, které by měly existovat tisíce let před námi. Prostě vesmír starý přes deset miliard let by měl mimozemským životem přímo kypět.
A navíc, ty civilizace by měly být na výrazně vyšší technické úrovni než my. Čekáme od nich zvládnutí cestování nadsvětelnými rychlostmi (hyperpohon, neboli warp), jejich technologie by se měla projevovat na „hvězdné“ úrovni (jako my využíváme za pomoci přehrad energii řeky, ony by měly využívat např. za pomocí tzv. Dysonových sfér energie hvězd) a měly by čile komunikovat… Jenže my nevidíme a neslyšíme nic, vůbec NIC!
Vlastně na začátku projektu SETI (Search for Extraterrestrial Inteligence – hledání mimozemských civilizací) stál právě Frank Drake.
Mnoho astrofyziků i vědců jiných oborů se pokoušelo rozpor mezi předpokládaným výsledkem Drakeovy rovnice a pozorovanou skutečností vysvětlit. Mnozí napadali základní odhady počtu planetárních systémů a planet v obyvatelné zóně. Jistě, měli jsme znalosti jen s naší sluneční soustavou a bylo to nejjednodušší vysvětlení – naše soustava jako unikátní případ, jedinečný v celém vesmíru. Ostatní hvězdy prostě nemají vhodné planety.
Jenže… z hypotéz popisujících vznik slunečních soustav vycházelo, že planety vznikají ze zbytkové hmoty prakticky ve všech případech. No dobře, hypotézy se mohou mýlit.
Jenže… astronomická technika za 50 let (od vzniku Drakovy rovnice) přece jen výrazně stoupla. Dnes jsme schopni zaznamenat zeslabení záře hvězdy, když přes její kotouč přechází planeta. Jsme schopni odhadnout velikost planety a z doby oběhu i hmotnost. Pravda, zatím musí jít o těleso o něco větší než je Země, ale i tak. Ukazuje se, že ty hypotézy nebyly chybné. Exoplanet (tedy planet u jiných sluncí) je dnes známo stovky. A desítky z nich nese titul „superzemě“, neboli planeta v obyvatelné zóně. Takže, vrátíme-li se k Drakově rovnici, je téměř jisté, že naprostá většina sluncí má své planety a že běžné jsou i planety v obyvatelné zóně. Znamená to, že v naší galaxii jsou stamiliardy planet vhodných pro život.
O to víc je záhadou, proč nepřijímáme jednu návštěvu mimozemšťanů za druhou.
Dobrá, budou špatně odhady těch dalších koeficientů – počet planet, kde vznikne život nebo počet planet, kde se vyvine v inteligenci. Možná. Vyloučit to nemůžeme, třeba je naše „inteligentní“ civilizace výjimkou.
Ale věda postoupila i tady a zdá se, že vznik života je věc spíš zákonitá než náhodná. Že by měl vzniknout prakticky všude, kde jsou po dost dlouhou dobu vhodné podmínky. A stejně tak vznik inteligence je přirozeným a zákonitým důsledkem evoluce.
Navíc vůbec neuvažujeme s životem fungujícím jinak než na bázi uhlíku a vody. Třeba na principu uhlovodíků, či křemíkovém základě. V tom případě by se obyvatelná zóna výrazně rozšířila.
Mohla by být chyba ještě někde jinde? Ale jistě. Vysvětlení se objevila spousta. Třeba to, že ty civilizace spolu komunikují, ale způsobem, který zatím neznáme a neumíme zachytit. Třeba to, že cestování nadsvětelnými rychlostmi je fikce a nikdy se nikomu nepodaří. Třeba to (tzv. zoologická teorie), že ty civilizace o nás dávno vědí, ale prostor kolem nás naschvál ignorují (vytvořili kolem nás výběh jako v ZOO). Nebo třeba to, že každá civilizace se sama zahubí dřív, než zvládne dospět k mezihvězdným cestám. Nebo to má stovky dalších důvodů.
Netušíme, tak stále platí věta označovaná jako Fermiho paradox. Vyslovil ji roku 1950 slavný fyzik Enrico Fermi:
„Kde, sakra, všichni jsou?"
přidáno 18.04.2013 - 11:10
miroslawek: Souvisí. Pohyb vyšší rychlostí než světlo je vpodstatě ekvivalentní cestováním v čase.
přidáno 18.04.2013 - 06:53
Ale tahle odpověď přece s cestováním nadsvětelnými rychlostmi nutně nesouvisí.

Třeba už/ještě nejsou a míjíme se... v čase.

"Třeba to (tzv. zoologická teorie), že ty civilizace o nás dávno vědí, ale prostor kolem nás naschvál ignorují (vytvořili kolem nás výběh jako v ZOO)."

Atd...
přidáno 18.04.2013 - 02:16
miroslawek: tohle je možná a správná odpověď - ovšem jen v případě, že neexistuje možnost cestování nasvětelnými rychlostmi. Což by byl průser!
přidáno 18.04.2013 - 00:54
odpověď: v čase
přidáno 17.02.2013 - 14:26
neznám teorie a nejsem odborníkem v oblasti mimozemských cicilizací, ale myslím si a třeba to už zmínilo mnoho lídí, že ti naši "Sousedé a i třeba návštěvníci"z fresek v jeskyních, není nikdo jiný, než my sami, jen o pár vývojových stupínků výš a tam kde si.. se třeba už nešlo přežít a jako Supermana nechali vysadit u nás v rámci scénáře, tak i my sami jsme se tu vysadili, pro přežití lidí, jako takových.. a tak nějak to třeba logika dokáže obhájit.. podvědomí, telepatie, rozložení energie, Ridfield... kdo ví...?: :-)
přidáno 26.01.2013 - 15:22
puero: Mě ten odkaz nic nevrací, a když jsem zkoušel hledat na novinkách fulltextem, tak jsem našel jen toto:
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/287653-astronomove-obje
vili-nejstarsi-galaxii-pomuze-zjistit-jak-vznikaly-hvezdy.html
přidáno 26.01.2013 - 11:53
puero: Jsem rád, že se ti úvaha líbila.
K tomu článku o hvězdách. Nevím, kde a co jsi četl, ale je tu principielní rozpor. Ve vesmíru byla nejprve první generace hvězd, a které toho moc nevíme. Snad jen to, že po nich zbyly černé díry ve středech galaxií a že z jejich "popela" (tedy toho co odvrhly při nějaké suspersupersupernově) vznikla druhá - naše- generace hvězd. Tedy žádná hvězda v naší galaxii nemůže být stará jako vesmír, protože galaxie jako celek náleží až druhé generaci. Nejstarší pozorované části vesmíru jsou pro nás ty nejvzdálenější. Ne, že by v té dálce byl vývoj zpomalenáý, ale velice dlouho k nám odtud letí světlo - takže pozorujeme děje z doby před miliardami let (tuším maximum je někde před 10 miliardami). A že by nějaká hvězda první generace "přežila" do současna a ještě "se zatoulala" do naší galaxie - to jsem tedy nečetl.
přidáno 26.01.2013 - 11:36
Kráááásná úvaha. Kde sakra všichni jsou? Jako Startrekovský fanda oceňuju takovou pěknou úvahu. Hezká. Drakeovu rovnici znám. Ten Fermiho výrok jsem objevil poprvé až tady.
Docela nedávno jsem četl, že vědci objevili nejstarší známou hvězdu. Prosím, hledali ji všude možně. Ale oni ji objevili v naší galaxii prosím! Nehledě na to, že vypočítali, že je zhruba tak stará jak vesmír sám. Napadlo mě, že buď je to kachna a hloupost, nebo je to vědecká chyba, nebo je to pravda a ta hvězda je skutečně jednou z prvních. Pak je to buď vesmírná tulačka, co je právě u nás a s naší galaxií nesouvisí, nebo! A to je nejzajímavější, do naší galaxie patřila odjakživa. Protože pak je naše galaxie jednou z nejstarších ve vesmíru. (Ovšem pak by tu podobně starých hvězd muselo být logicky více, nebo aspoň černých děr (když už hvězdy nežijí donekonečna). Přišlo by mi i logické, že se nám zdá, že se od sebe galaxie vzdalují (samozřejmě, dyk se vzdalují od nás - až na tu v Andromedě, tak to nějak nepochopila, nebo je pomalá). Jen si představ tu možnost: vesmír je mladý, naše galaxie je nejstarší ze všech, vesmír vznikl tady u nás a my jsme první civilizace, která se dostala do vesmíru! Nejsme Zoo a nikde jinde nejsou na takové úrovni jako jsme my. Měli bychom tu čest zavádět pravidla, objevovat neobjevené. Všechen další život by přišel až po nás a byli bychom to my, kdo by jednoho dne zachraňoval vesmír před rozpadem! Krásná utopie ne?
přidáno 22.01.2013 - 00:24
můj názor? už tu dávno jsou a my o nich ani nevíme, třeba ted jeden zrovna může sedět vedle mne
přidáno 22.01.2013 - 00:02
:-) Jo, to by šlo, ale myslím, že to plánovali někam do sucha.
Ale vážně, závidím ti, že v hlavě udržíš tolik zajímavých poznatků, faktů ...... atd.
přidáno 21.01.2013 - 23:20
Zorik: sakra, já musím najít tu povídku.
přidáno 21.01.2013 - 23:20
inkoust: Nebylo to tak, že ten diesel vystřelili na planetu, pokrytou ropou míst vody? Pak by stačilo se jen trefil do nafceánu....
přidáno 21.01.2013 - 20:49
To už si nepamatuju. Ale řekl bych, že určitě. Já nevím, ale asi by ses s nimi dost nadřel :-) Ale jinak je to určitě jednoduchý - vezmeš ňákej megabarel, dáš k němu ty tryskomotory, pořádnej padák, aby se to pak celý nerozprsklo, podložíš to cihlama, aby to mířilo správným směrem a škrtneš Zippem :-) - a palivová základna letí ...
fly to smoke and keep Mickey face.
přidáno 21.01.2013 - 20:14
Můj tatík to třeba tvrdí už dvacet let, že tu jsou s námi..;)

Má na to vlastní teorii... Jak jsou lidé, kteří dokáží rukama rozehřát kůži až to pálí, tak to jsou prý potomci mimozemšťanů..;)
přidáno 21.01.2013 - 19:57
inkoust: A vyřešili ti vědci taky to, kde by ten diesel bral naftu?
přidáno 21.01.2013 - 19:56
Zorik: Ano, to je další vysvětlení - už tu dávno jsou, jen o nich nevíme. Teď mě napadá... jedna z mých prvních povídek (v minulém tisíciletí?) to taky řešila... Asi nebude nic moc, ale podívám se, jestli ji někde najdu.
Další "zajímavé" vysvětlení je to, že vlastně "nejsme", že jsme jen dokonalá počítačová simulace - a emzáky nenaprogramovali.
přidáno 21.01.2013 - 16:21
inkoust: To je přístup...

Než abychom přestali devastovat tady, tak začneme někde jinde...;)
přidáno 21.01.2013 - 16:18
Zorik: Jednou jsem poslouchal vědce v TV. Měli interesantní nápad. Vystřelit na nějakou tu pustou kouli nějaký dieslový motory nebo co. Něco, co bude spalovat hodně nafty a bude hodně čoudit. Aby se vytvořilo dost toho O2 atd. Aby bylo časem to pravé klima pro vývoj zelených rostlin. Až to tady zdevastujeme, aby bylo kam se přestěhovat a začít znovu :-)
přidáno 21.01.2013 - 16:03
Nemám ráda Drakovu rovnici.. A už vůbec ne debaty o ní.. Obvykle to převádím na: budu narážet do stěny tak dlouho, dokud neprojdu...

A vůbec na toto mám poslední dobou alergii, ale to je z toho důvodu, že drazí astronomové a astrofyzici jsou v poslední době blbci.. (tedy kolem mě)

Jsou všude.. Tedy ne blbci, ale mimoni... Tedy mimozemšťané... Nejvíc to vystihl autor v jedné povídce, co jsem četla před pár lety...

Ti tam postupně nahrazovali lidi ve spánku. Takže buďto jsi usnul a bylo... Nebo jsi vyčerpáním stejně usnul nebo se zhroutil a bylo stejně...
přidáno 21.01.2013 - 15:47
Díky! To nedám. Já jsem takovej pozemskej pecivál. Jak se znám, určitě bych si neuměl ani zabalit. Vždycky na něco zapomenu a v tomhle případě bych na to mohl zhynout. A taky jsem netrpělivej. Než by se to tam trochu zazelenalo, už by mě loupalo v zádech a neuměl bych se pak postarat ani o zahradu. A do tý doby - úhor.
Kdyby bylo něco jinýho, já to tak nesleduju, dej vědět :-)
přidáno 21.01.2013 - 14:56
inkoust: plánuje se výlet na Mars. Jo, z hlediska vesmíru je blíž než za humna, ale pro nás je to maximum nebo spíš víc než maximum, co zatím dokážem. To výletní plánování má i variantu jednosměrnou - jen tam. Pár lidiček s dekama, stanem a nářadím... - palivo nestačí na cestu zpátky, budou se muset postarat sami o sebe.
Myslíš, že o dobrovolníky bude nouze?
Tak jo, jsou lidé, kteří nezvednou zadek, ale jsou i takoví, kteří si nesednou.
přidáno 21.01.2013 - 14:51
taron: máš pravdu, taron ... budu mlčet a Pepíčkovi dám kuli.
přidáno 21.01.2013 - 14:48
Vladan: Mám ruce nahoře a vzdávám se...tuším , že mě teď rozmetáš na kousky :))Mávám bílým praporem..jo, uznávám byla jsem moc chytrá ...všechno na světě ti slíbím...slibuji , jen neodpovídeeeeéj:)))))
přidáno 21.01.2013 - 14:46
inkoust: Aha a proč ty jezdíš na dovolenou ?? Poznávat, poznávat ??:)))))

Vladan...no, jsi v tom zběhlejší a co zakřivení prostoru??Tam se teda střetnou..ale je to jen moje laická představa:) Tak Pepík dostává pětky právem, škoda :)
přidáno 21.01.2013 - 14:42
Páááá - ni! :-) tak to je zajímavý a tak zašmodrchaný, že fakt nevím. Uměl bych vysvětlit snad jedinou věc. Jednou na dovolený jsem navštívil náramný místo. Ostrůvek jako prdeček. Náramně bylo samozřejmě dole na pobřeží. Nahoře byla výheň a sucho až se brouci a motýli dusili suchým kašlem. Možná se i některý vzňali, -protože hasiči byli pořád ve střehu-. Přesto jsem poznal pár lidí, který se za celej rok třeba ani jednou nešli vykoupat. Ne, že by to bylo daleko nebo že by nemohli jet busem pár minut. Tak nevím, já zatím, i když bych třeba mohl zkusit ukutit nějakýho povětroně i do míň hustýho "povětří", se zatím na takovou expedici nedívám jako na předmět mojí touhy. Proč by tedy měli nějaký pidižvíci nebo veležvíci... Maj tam svoje pidižvice-souladnice a třeba svoje volby prezidenta a takový ty věci a svoje starosti. Svoje sucha a mokra a tak.
přidáno 21.01.2013 - 14:39
Kdo tvrdí, že rovnoběžky se ve vesmíru protínají?
To je závěr z neeuklidovské geometrie, jenže v ní vznikají mnohem horší problémy... Třeba to, že nejkratší spojnice dvou bodů není úsečka... Ale... není ona úsečka mezi body definovaná jako nejkratší spojnice dvou bodů? prostě neeuklidovské geometrie (je jich víc) jsou poněkud schizofrenní... geniálně schizofrenní.
přidáno 21.01.2013 - 14:23
Vladan: Jasně, vím, že ještě nemám vyhráno, znám tě, ty se jen tak nevzdáš :)) Jo..skeptik každým coulem .
přidáno 21.01.2013 - 14:22
...a ještě dvě rovnoběžné přímky by se teoreticky neměly nikdy potkat...ale ve vesmíru se prý potkají,..jak je to možné ??? Z toho vyplývá, že... ne všude ve vesmíru platí , že dva a dva jsou čtyři...někdo to může být zrovna tři - tak proč ten blbý Pepíček v těch vtipech dostává pětky? Když je blbá paní učitelka...chtěla jsem říci jen jen to, že musíme mít neustále na paměti, jak mě to učil Guli : Všechno je jinak a ještě jinak - a to mě učila i Yana :)
přidáno 21.01.2013 - 14:18
Myslel jsem si, že tě to potěší.
Jen uvažuj, že neexistence důkazu není důkaz neexistence.
přidáno 21.01.2013 - 14:08
:))))
Velmi ráda čtu tyto tvé "články" ..vlastně mi pořád více a více potvrzují, že Bible měla opět pravdu :)))
Takže, co jsem se dozvěděla z tvých novin : Že , čím více se blížíme k velkému třesku tím se všechny fyzikální a nevím jaké ještě jiné síly spojují v jedinou sílu...dále, je náš nekutečně veliký vesmír snad jako bublina, za níhž asi fungují jiné zákonitosti...a nakonec jsi mi potvrdil, -vědecky, jakož i předtím samozřejmě, že pravděpodobně prostě život nikde jinde není
ačkoliv by se to tu mělo všude hemžit životem, dokonce inteligentnějším , než jsme my lisdské bytosti ....hm...Bible píše, nepřímo , ale vlastně dává najevo, že jsme jedinným životem ve vesmíru ...v celém vesmíru....já vím, voni to vlastně ti pisálkové jenom odhadli a zrovna se trefili, přesně, jak se trefili, že vesmír se neustále rozpíná a nějakých 1700 př. n.l na úrovni pastýřů si i typly, že země je kulatá :))))
Nemám co dodat, jsem spokojená:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsme ve vesmíru sami? Aneb co nám říká Drakeova rovnice. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poslední kousek
Předchozí dílo autora : Lořist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming