|
...a já tě mám chtít? Jak?
|
Bez důvodu, tak jako každé ráno.
Pochodují ze dveří tvého růžového pokojíčku.
Třicet kašpárků s mokrými ocasy
nesou rakev tvé dobré pověsti krajinou.
Krajinou spodního prádla.
Zemí krajkovanou.
Bez zájmu
a sliz jim kape z vyholených rolniček.
Táhne se ulicí, ukojen. Nový druh.
Večer zní znovu stejný přípitek:
"Na prachy!"
Pochodují ze dveří tvého růžového pokojíčku.
Třicet kašpárků s mokrými ocasy
nesou rakev tvé dobré pověsti krajinou.
Krajinou spodního prádla.
Zemí krajkovanou.
Bez zájmu
a sliz jim kape z vyholených rolniček.
Táhne se ulicí, ukojen. Nový druh.
Večer zní znovu stejný přípitek:
"Na prachy!"
Zamila
Přijde mi moc dobrá :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nikdy nespíš sama : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : KX
Předchozí dílo autora : I přes vzpomínání..

