|
|
Kdybych tam měl já sám jít,
nemoh´ bych tam vůbec žít.
Půjde-li tam moje dcera,
bude žít tak do večera.
Pošleme tam psa.
Lajka kňučí, vyje, štěká,
signalizací se leká.
Zatřepala nožičkama
a už není mezi náma.
nemoh´ bych tam vůbec žít.
Půjde-li tam moje dcera,
bude žít tak do večera.
Pošleme tam psa.
Lajka kňučí, vyje, štěká,
signalizací se leká.
Zatřepala nožičkama
a už není mezi náma.
První cesta do vesmíru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Školní olympijské hry
Předchozí dílo autora : Derniéra
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Stavitel mostu přes Rubikon [18], Oky [14], Kersty [13], Maneo [13], Můra Lukáš [12], tomiho82 [11], Dodola [9], HomecomingQueen [5]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se

