 07.12.2011 11 1873(18) 0 |
Studený sníh na tváři zebe,
přesto mám v hlavince stále jen tebe.
Na tváři úsměv, oči mám zasněné,
okolní svět slyším jen v ozvěně.
Mé tělo, nevím proč, stále se chvěje,
jedině u tebe, být si teď přeje.
přesto mám v hlavince stále jen tebe.
Na tváři úsměv, oči mám zasněné,
okolní svět slyším jen v ozvěně.
Mé tělo, nevím proč, stále se chvěje,
jedině u tebe, být si teď přeje.
28.01.2012 - 16:21Devils_PIMP: LUKiO: díky moc :) ale myslím, že i přesto tam to slovíčko nechám ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyznání... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Šťastné a veselé
Předchozí dílo autora : Vánoce z pohledu vánočního kapra
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Mari» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
