upozornění : dlouhé, pouze pro lidi, kteří rádi čtou :)
přidáno 01.10.2011
hodnoceno 1
čteno 829(6)
posláno 0
Pod skálou bílou, převysokou,
jen kosti čísi bílé leží na kamení,
a kdo by jejich příběh vypověděl?
Jen já, nikdo jiný už zde není...

Co že jen vedlo k tomu činu jeho,
proč neukončil pak svůj život sám?
Co učiní z vládce muže zoufalého?
Snad správnou odpověď vám dám.

On neznal matku, neznal otce,
však takových jsou tisíce.
Děti, které nikdo nechce,
odchovanci ulice.

Co neměl rodem, zvládl pílí,
a když pravdu měl, tak za ní stál.
Až nebylo v městě takové výzvy,
kterou by ten hoch nepřijal.

Až odešel z města, prý hledat život
však našel jen cesty a vesnice
a zjistil že to co zná a umí
je jediný střípek z tisíce.

On na svých cestách pak poznal bídu
i odvrácenou lidskou tvář,
a poznal závist, zášť a zlobu
poznal i bezmoc a tichý pláč.

A tak začal hledat, hledat mistra
co naučil by ho jak bojem žít,
jak využít vzteku co srdce svírá,
a dál se vztyčenou hlavou jít.

A už pár věků to takto bývá,
že zvolen Osudem vůdce jest.
Pak snaha vlastní, když je upřímná,
určí nám jednu z mnoha cest .

A tak z míst, jež tušíš kdesi v dáli,
tři mistři náhle před mladíkem stáli.
První z nich štíhlou rukou mávnul,
magický portál před ním stanul.

On prošel s nimi portálem,
jímž opustili známou zem.
Ten však, kdo se za devět let vrátil,
byl moudřejší toho, kdo se ztratil.

V té době započala ta slavná cesta
toho, kdo dnes zván velikým.
Nebyla lehká, však ani těžká.
Vždyť vládnout přišel, já to vím.

Hrdý a sám pak na pomoc šel lidu
a to on vytvořil první skupiny.
A protože trestal zlo a léčil bídu
stal se vládcem známé pevniny.

I našel si ženu, jak bílý květ,
krásná byla, moudrá a spravedlivá,
mnohý bál se na ni jen pohledět,
byla veselá, mladá i podmanivá.

A stála věrně po jeho boku.
V těžkých časech jsouc mu oporou.
I neuběhlo jediného roku
a lid jí zval svou královnou.

Však láska, mír i věrná žena,
jsou mu málo, když plyne čas.
A není kdo by převzal léna.
Chci syna, křičí zas a zas.

A zlá myšlenka mu v podvědomí klíčí,
jak pomalu klidná léta jdou.
Od divných rádců divné rady slyší,
zanevřel na milou, krásnou ženu svou.

Když její otec tichou výčitku mu vzkázal,
že se změnil a vskutku k nepoznání.
On v prchlivém hněvu strážím svým rozkázal.
Brzy pak tchán k špalku šedou hlavu sklání.

Až neunesla krásná žena bílá
změny v jeho duši a otce svého skon.
A každý z vás již jistě správně tuší,
čí smrt oznámil v půli léta zvon.

Za nemnoho let zemřel i on – vládce
Neměl syna, jak by to bylo kdyby...
Nevládl dlouho, nevládl ani krátce
a učinil dobro, měl však i své chyby.

Pod skálou bílou, převysokou
jen její kosti bílé leží na kamení,
a kdo by příběh o tom vypověděl?
Jen já, nikdo jiný už zde není...
přidáno 01.10.2011 - 20:09
zajímavé =) ..... přečetla jsem to "jedním dechem" =) příběh mě velmi bavil =) jen tak dál ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Život : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zrcadlo
Předchozí dílo autora : Meluzína

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
moonell
» narozeniny
Zdenek39 [11], pk1w5_cz [9], Jenik825 [8], Aiury [8], DEment [8]
» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :
Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku